Od 16.2 do 19.2.2024 jsme měli zaplacený pobyt v Božím Daru, kde jsme si chtěli trochu zasportovat - projet se na běžkách. Bohužel ani v tak drsné krajině jako jsou Krušné Hory už nebyl sníh. Proto jsme si ze "zimního pobytu" udělali "poznávačku" krušnohorských pozoruhodností.

Lyžaská střediska v Krušných Horách

Klínovec

Skiareál Klínovec (1214 nmm) je největší a nejmodernější lyžařské středisko Krušných hor (no moc vábně to tam nevypadá). Na Klínovci najdete 4 sedačkové lanovky a 6 lyžařských vleků. K dispozici je U rampa i snowpark s mnoha skoky a překážkami a také 30 km upravovaných běžeckých tratí. Lyžařské tratě všech druhů obtížnosti jsou pravidelně upravovány. Středisko nabízí sněhovou garanci modernizovaným systémem umělého zasněžování, které je plně automatizováno. I když je obecně na svazích sněhu málo, ta na sjezdovkách byl a rolby povrch upravovaly. Kudy z nudy

Plešivec

Skiareal Plešivec na mně zapusobil mnohem lépa než Klínovec. Středisko se nachází ve 1028 mnm a je upravenější než Klínovec. Když je sníh, tak se zde mohou děti i dospělí lyžařsky hodně vydovádět (pojízdný koberec, večerní lyžování, ...)

Fichtlberg

Německý ski areál Fichtelberg (1215 mnm) se nachází v Krušných Horách při Oberwiesenthalu a je součástí lyžařského Skiregionu Fichtelberg-Klínovec. Ski areál disponuje více jak 13 km sjezdových tratí, převážně lehkých až středně obtížných. Na lyžaře a snowboardisty tu čeká funpark, Halfpipe a tréningová sjezdovka. Nároční sportovci jistě ocení také černou trasu dlouhou 1,2km.

Na Božím Daru je několik vleků, kde se dá sjezdovat (např. Neklid). O to se pár "zoufalců" pokoušelo. Byli to hlavně holanďané. V Božím Daru jsou to hlavně běžecké tratě, kvůli kterým tam jezdíme. Bohužel .. letos to byl jen travní porost.

Další navštívená místa

Blatenský vrch

Na Blatenském vrchu se nachází rozhledna, která pochází z roku 1913. Za svůj vznik vděčí Spolku pro zimní sporty, působícímu tehdy v nedalekém městečku Horní Blatná.

Nedaleko Horní Blatné se nachází přírodní památky Vlčí a Ledové jámy. Výše ve svahu je Ledová jáma, která vznikla vytěžením cínovcového pásma dolu Jiří. Je až dvacet metrů hluboká a velmi úzká, čímž je v ní omezen pohyb vzduchu. Vzniklo tak specifické mikroklima, díky kterému se na dně jámy hromadí sníh a led, který neroztaje ani během léta.

V blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 18. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných Horách se nachází největší propadlina po důlní činnosti - Červená jáma.

Teď je zde zajímavé "turistické centrum".

Po občerstvení v místním hostinci v Horní Blatné jsme se vydali hledat Strašidla. Není to žádná oficiální přírodní památka, ale bylo to hodně zajímavé.

Perninské rašeliniště

Na Perninském rašeliništi, starém dvanáct tisíc let, se v letech 1956 až 2000 těžila rašelina. Podle odhadů se jí tam vytěžilo až 900.000 metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Z původního rašeliniště se zachovalo jen asi 20 procent.

Území bylo technicky rekultivováno a v roce 2018 začaly práce na obnovení vodního režimu. Ten se podařilo obnovit v roce 2020.

Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou.

Vysoký kámen

Poslední naší akcí byla návštěva Vysokého kamene. Nachází se nedaleko Kraslice. Z Božího Daru to byla jedna hodiny jízdy autem.

Když se před vámi tento skalní útvar vyloupne, první co vás napadne, že je to hrad. Zvětráváním skal stěny totiž rozpukaly a vytvořily hradby a věže, což doopravdy tvarem připomíná zříceninu hradu. Na nejvýraznějším skalním bloku (773,6 m) je umístěna půlkruhová vyhlídková plošina, ze které za dobrého počasí vidíte až do Německa. Jako celek je Vysoký kámen chráněná přírodní památka.