Modrý sen

Fotodokumentace

Organizátor zájezdu - cestovní kancelář Scandia Czech Tour.

Z Prahy jsme odjížděli autokarem 23.července v odpoledních hodinách. Po půlnoci jsme se v Sassnitz nalodili na trajekt. Na lodi jsme strávili asi 4 hodiny a v ranních hodinách jsme připluli do švédského Trelleborgu. Po pevnině jsme pokračovali do Goteborgu, druhého největšího města Svédska. Vytrvalý déšt nám nevadil ani během okružní jízdy městem, ani na rybím trhu Fiske Korka. S velkou chutí jsme ochutnali rybí speciality a potom vyjeli na kopec sebevrahů.V deštivém a depresivně laděném počasí jsme si dovedli představit rozhodnutí aktérů.

Odpoledne jsme město opouštěli a přes Tanumshede dojeli do Stromastadu.Tady jsme obdivovali Unescem chráněné prehistorické viklické malby, vytvořené na kamenech. Pokračovali jsme prohlídkou jednoho z největších pohřebišt Vikingů, které bylo ve tvaru vikingské lodi. Ve večerních hodinách jsme přejížděli švédsko-norské hranice a ve Svinesundu jsme viděli první norský fjord Iddefjord. Ubytování bylo zajištěno v Mossu, v chatě na břehu hezkého jezera.

Třetí den jsme po snídani pokračovali podél Oslofjordu k jezeru Mjosa až pod skokanské můstky v Lillehammeru Prohlédli jsme si městečko, dějiště zimních OH v r. 1994. Autobus nás potom vyvezl až k vrcholu olympijských můstků.Odtud jsme sestupovali po schodech k doskočišti. Měli jsme štěstí a shlédli trénink skokanů na umělém povrchu. Velmi zajímavá byla dále návštěva skanzenu Maihugen. Rozsáhlý areál dřevěných chaloupek, svezených z mnoha lokalit, je zaměřen nejen na historii Norska. Má také návštěvníky informovat o historickém vývoji celé Skandinávie. V odpoledních hodinách jsme projeli údolím Gudbransdalen do Sjoa. Ubytování bylo v chatkách na břehu raftingové řeky. Nepršelo, ale bylo dosti chladno. Představu koupání v divoké řece jsme zavrhli a dali přednost umytí ve sprše s teplou vodou.

Program čtvrtého dne byl závislý na aktuálním počasí. Čekal nás celodenní výlet do národního parku Dovrefjell. Autobus nás dovezl do území vojenského prostoru v n.v. 1600 m.Odtud jsme pokračovali pěšky na nejvyšší horu tohoto parku Snohettu, vysokou 2.286 m. Naše stoupání trvalo asi 3 hodiny. Nejprve jsme obešli ledovcové jezero, přebrodili prudký potok přes vysoké a kluzké kameny. Dále už jsme zůstali v zajetí obrovských balvanů, mezi kterými jsme hledali vhodnou cestu k vrcholu.Chvílemi se prodíraly mezi mraky zasněžené vrcholky okolních horských velikánů. Pod vrcholem Snohetty jsme opatrně přešli sněhové pole a štastní stanuli na vrcholu. Během krátké sněhové vánice jsme snědli zásoby a spěchali v silném větru dolů.Náš výlet jsem zakončila rozbitým kolenem po pádu na kluzkém povrchu. Při zpáteční cestě autobusem jsme zahlédli vzácné, prehistorické pižmony, dovezené v r.1947 z Gronska. Po večeři jsme využili toho, že je po 22.hodině ještě světlo. Sešli jsme k divoké řece Sjoa a prohlíželi peřeje. Viděli jsme zavěšené brány pro kanoisty a představovali si jejich obtížné sjezdy. Na zpáteční cestě jsem ještě ve 23 hodin sbírala borůvky!

Pátý den našeho pobytu jsme zahájili zastávkou v trolím parku Dombas.Po prohlídce jsme pokračovali údolím národního parku Romsda-len Cestou trollů-Trollveggen.Tam jsme udělali krátkou zastávku v ráji horolezců. Viděli jsme 1 km vysokou strmou, prakticky kolmou skálu, která patří mezi nejobtížnější horolezecké výstupy. Dosažení vrcholu této stěny prý trvá s bivakováním až 11 dní!

Autobus nás zavezl do Vaddalu a trajekt nás převezl přes fjord do Eidstalu Do Geirangeru, jednomu z nejkrásnějších fjordů v Norsku, jsme se dostali cestou Orlů. Silnice s 11% klesáním a prudkými serpentinami vyžadovala hodně zkušené řidiče. Před plavbou tímto fjordem jsme si krátce prohlédli přístav, ve kterém právě kotvily dvě zámořské lodě. Během plavby jsme obdivovali četné vodopády, které spadaly s vysokých skal do Geirangerfjordu.Nejznámější z nich je Nápadník a Sedm sester. Vylodili jsme se v Hellesyltu. Ve večerních hodinách jsme přijeli do Sande campu, který je vybudován pod úpatím ledovce Kjenndasbreen. V chatkách u ledovcového jezera jsme zůstali dvě noci.Večer jsme triedrem obdivovali ohromné masy ledovce, na který byl další den nabízen celodenní výstup.

My zvolili ledovec Briksdalsbreen v překladu Modrá šlehačka. Ten patří k nejznámějšímu ledovci této oblasti. Ráno jsme odjeli do Strynu a ke splazu ledovce jsme se dostali po půlhodinovém výstupu. Ze skal v okolí padaly četné vodopády a bylo opravdu na co se dívat co fotit.Před výstupem na ledovec jsme oblékli speciální výzbroj pro horolezce, včetně maček, přileb a cepínů. Skupina deseti lidí byla navázána jedním lanem a v čele šel vedoucí výpravy. Pro silný vichr byl výstup zkrácen asi o 200 m. Přesto byl tento výstup po ledovci velmi silným zážitkem! Po návratu do kempu se nabízela možnost rybaření, půjčení lod ky, anebo procházky okolo jezera. My zvolili krátké vykoupání v ledové vodě jezera a relaxaci.

Sedmý den pobytu jsme po snídani odjeli do druhé norské metropole, brány fjordů- Bergenu. Vyjeli jsme lanovkou na jeden ze sedmi vrcholů-Floyen. Odtud jsme měli vše jako na dlani-město i velký přístav. Sešli jsme procházkou k autobusu a ten nás převezl k velikému mořskému akváriu. Bylo krátce před osmnáctou hodinou. V tuto dobu dostávají zvířata krmení a tak jsme mohli sledovat krmení tulenů a tučnáků a vidět spousty zajímavých ryb.Ubytovaní jsme byli v hostelu nad městem a k večeři jsme si pochutnávali výborných lososech.Pozdě v noci jsme z vyhlídky obdivovali krásně osvětlené velkoměsto.

Program v Bergenu pokračoval i další den. Ráno jsme prošli typickým rybím trhem, shlédli Unescem chráněné historické centrum Bryggen s typickými hanzovními domy ze 14.století. Prošli jsme centrem města a zastavili se u sochy známého norského skladatele Edvarda Griega.

Při cestě z Bergenu jsme v odpoledních hodinách navštívili vodní elektrárnu. Zde jsme prošli půl kilometrovým tunelem ve skále asi 400 m pod zemí. A byla tu pěkná zima! Krátce jsme se zastavili také v podnikové prodejně a továrně na norské svetry. Odtud jsme pokračovali přes největší náhorní plošinu Hardan-gervidda.V dálce jsme viděli jeden z největších ledovců Hallingskarvet. Během stoupání k vrcholu jsme mohli posoudit změny rázu krajiny, od porostů až po mechy. Ty pokrývaly rozsáhlé plochy a celá krajina na nás působila dosti melancholicky. Velkým zážitkem byla zastávka u jednoho z největších vodopádů Voringfossen. Z vyhlídky nad vrcholem vodopádu jsme obdivovali nejen masy padající vody, ale také klikatou silnici s prudkým stoupáním, kterou jsme absolvovali. Ubytováni jsme byli v hezkých bungalovech v horské oblasti v Geilo.

Devátý den našeho pobytu jsme strávili v hlavním městě Norska v Oslu. Prohlídku metropole jsme zahájili na poloostrově Bygdoy, kde jsme navštívili expozici o plavbě papyrusové lodi Ra I a II v muzeu KON-TIKI. V muzeu Fram jsme prohlédli lod i vybavení dobyvatelů severního a jižního polu. Zajímavý pohled na město byl z lyžařského střediska Holmenkollen s obřím můstkem. Překvapilo nás doskočiště můstku, které slouží v letních měsících jako koupaliště! Při cestě do centra města jsme zastavili ve Frogner parku. V něm jsou umístěny sochy známého norského sochaře 20.století Vigelanda .Sochy byly velmi zajímavé, nejen ty nejznámější, mezi něž patří Malý vzteklík a Strom života, ale např. i sousoší na kašně. Počasí se zhoršilo a tak jsme v dešti proběhli pěší zonu, došli ke královskému paláci a prohlédli přístav. Odtud jsme ve večerních hodinách odpluli trajektem společnosti Stena Line do dánského přístavu Frederikshafen.Při dvanáctihodinové plavbě jsme měli možnost prohlédnout všechny zajímavé restaurace, obchody, posedět při chutných krevetách na sedmém patře. Naše čtyřlůžkové kajuty byly umístěny ve druhém patře lodi, měly vlastní sociální zařízení ale byly bez oken. Nad námi byla dvě patra s náklaďáky, autobusy a osobními vozy! Lepší kajuty s okny byly až v 5.a6.patře.

Do dánského přístavu jsme připluli v ranních hodinách a pokračovali dále autobusem. Cekala nás poslední zastávka. Tou byl skanzen Den Gambe By v Arthusu. Bylo teplé, slunečné počasí a my prolézali dvě stě let staré, hrázděné domy. Pro ilustraci života z této doby, pracovali v některých domech i dobově převlečení obyvatelé. Pobyt v Dánsku jsme ukončili procházkou krásným parkem a ve 14 hodin jsme nasedli do autobusu.

Cekala nás mnohahodinová cesta zpět do republiky s hraničním přechodem Flensburg do SRN. Pro naše řidiče byla zpáteční cesta velmi náročná. Auta na dálnici před Hamburkem doslova popojížděla pro trvalý liják a tvořily se mnohakilometrové zácpy.Do Prahy jsme přijeli v časných ranních hodinách, sice unavení, ale nabití poznatky se zajímavého zájezdu. Tak skončilo naše jedenáctidenní putování po Skandinávii, které určitě splnilo naše očekávání.