LED
LED dioda vyzařuje světlo díky P-N přechodu, kterým prochází elektrický proud. Oficiální název zní elektroluminiscenční dioda. Slengově ji však každý nazývá jako ledka, nebo nesprávně LED dioda.
Diody jsou většinou vybaveny tzv. optickým prvkem pro lepší rozptyl světla. Jedná se o kulové vrchlíky z epoxidové pryskyřice. Pomoci tohoto prvku lze docílit u elektroluminiscenčních diod bodové či rozptylové vlastnosti s různými vyzařovacími úhly.
Princip funkce
Kladný náboj je přiváděn vodičem přes anodu (1) diody do vlákna (4). Druhá část diody je zapojena k vodivému rámu (7) vedoucímu z katody (2) k zápornému pólu. O barvě vyzařovaného světla rozhoduje chemické složení LED polovodiče (6). Epoxidová pryskyřice, ve které se celé LED světlo nachází, má tři hlavní funkce. Za prvé je navržena tak, aby dovolila průchod maximálnímu množství světla, dále upravuje úhel, pod kterým se světlo šíří, a chrání LED před vlivy okolí. Díky zapouzdření je LED dioda téměř nezničitelná . Jako polovodičové zařízení, které reguluje průchod proudu bez žhavení vlákna, je zároveň také velice spolehlivé.
Barvy LED diod
LED dioda vyzařuje světlo v poměrně úzké části spektra, jednoduše řečeno, jednobarevné. Barva světla vyzařovaného LED diodou, tedy jeho vlnová délka, závisí na chemickém složení polovodiče. LED diody jsou vyráběny s různými vlnovými délkami od ultrafialových, přes různé barvy viditelného spektra až po infračervené. Poměrně dlouho trval vývoj modré LED diody. Jakmile však byly k dispozici LED v celém barevném spektru, otevřela se před tímto zdrojem světla velká škála příležitostí k praktickému využití včetně moderních velkoplošných barevných obrazovek. Protože není možné přímo emitovat bílé světlo, využívají LED diody tzv. luminoforu. Některé průhledné LED emitují modré světlo, část tohoto světla je přímo na čipu transformována luminoforem na žluté světlo a díky míšení těchto dvou barev vzniká světlo bílé. Jiné typy bílých LED emitují ultrafialové záření, to je přímo na čipu luminoforem transformováno na bílé světlo.
Maximální vlnová délka je určená vlastnostmi materiálu, ze kterého se skládá LED čip. Výrobní tolerance dosahuje hodnot ±10 nm, lidské oko je nejcitlivější vůči spektru mezi 565 a 600 nm a proto je jednodušší vnímat rozdíly barev u žlutých a oranžových LED než u ostatních barev.
LED prvky jsou vyráběny ze sloučenin galia a zpravidla obsahují jeden nebo více dalších materiálů (např. fosfor), které způsobují požadovanou barevnost světla. Rozdíly mezi jednotlivými LED světly se projevují také v intenzitě světla, které vyzařují.
Barevné RGB diody
Bílé světlo vzniká překryvem všech částí viditelného spektra. Lidské oko ovšem nepotřebuje všechny části spektra k tomu, aby vidělo světlo jako bílé. Stačí k tomu směs tří základních barev: červené, zelené a modré. Z této kombinace barev se dá namíchat jakákoliv jiná barva. RGB LED dioda je složena ze všech 3 barev a je proto možné pomocí této jediné společné diodě dosáhnout širokého spektra různých barev. Dosažení tohoto efektu vyžaduje důmyslnou konstrukci svítivého prvku při míšení a difúzi barev.
RGB je to barevný model, který je založen na teorii Younga a Helmholze, trojbarevném vidění a Maxwellově barevném trojúhelníku. Své kořeny jako standart pro zobrazování barev na internetu má v letech 1953. Tento model se používá u zobrazovacích zařízení k míchání barev. RGB LED dioda je složena ze všech 3 barev a je proto možné pomocí této jediné společné diodě dosáhnout širokého spektra různých barev. Stejný způsob se používá u monitorů a televizí. RGB diody tak mohou měnit barvu vydávaného světla.
Svítivost
Světelný výkon závisí na mnoha veličinách, například druh čipu, zapouzdření a účinnost waferů. Někteří výrobci používají k označení intensity světla termíny jako „super-bright“ a „ultra-bright“. Taková označení jsou však subjektivní, protože neexistuje průmyslový standard pro označení svítivosti LED. Množství světla, které LED vyzáří se měří v milikandelách a je rozdílné od měření prováděného na standartních žárovkách se žhavicím vláknem.
Svítivost je úměrná procházejícímu proudu (If) LED čipem. Platí, že čím větší množství proudu, tím větší množství produkovaného světla. LED dioda je navržena na průchod 20 mA proudu ale každé použití má svá omezení. Čím vyšší proud tím i vyšší množství produkovaného tepla. Obdobně, vyšší počet LED komponent na čipu přispívá k teplotnímu namáhání součástek. Nárůst napětí znamená i větší množství odpadního tepla. LED jsou navrženy tak, aby si udržely svou životnost co nejdéle při dodržování provozních parametrů.
Regulace jasu LED diod
U LED diod platí pravidlo: čím vyšší proud do nich pustíme, tím jasněji svítí. Nejčastěji je dioda nastavena pomocí předřadného odporu. k regulaci jasu je možné použít i jednoduchý regulátor s tranzistorem.
Vyzařovací úhel
Vyzařovací úhel závisí na druhu LED čipu a čočce z epoxidové pryskyřice která láme světlo a také na umístění LED diod ve svítidle. Světelný tok z LED je směrový a proto pro vyšší světelný výkon se světlo soustředí do úzkého paprsku. Všeobecně se dá říct, že čím větší je vyzařovací úhel, tím více svítí svítidlo do stran.
Zapouzdření je navrženo tak, aby sloužilo jako zesilovací čočka pro světlo vycházející z LED čipu. Na viditelnosti vyzařovaného světla se podílí také barva zapouzdření. Difúzní úprava umožňuje rozptyl světla v celém zapouzdření. Nedifuzní a průsvitná LED zařízení se vyznačují jasnějším světlem a zároveň i užším úhlem viditelnosti oproti difúzním.
Životnost
V průměru se životnost pohybuje kolem 50 000 hodin. Lze nalést LED diody naleznete výrobky, u kterých výrobce uvádí životnost mezi 30 000 a 90 000 hodin. Aby LED osvětlení vydrželo co nejdéle, je třeba zajistit optimální chlazení. Zejména při dlouhodobém svícení je nutné vybrat svítidlo s LED diodami, které bude správně chlazeno.
Většina výrobců udává životnost svých svítidel 50 000 hodin. Tato životnost je však udávána při nedosažitelné pracovní teplotě (například 25°). V reálu pak čipy pracují i při trojnásobné teplotě a jejich životnost se tak rapidně snižuje.
Zapojení LED
Na rozdíl od jiných světelných zdrojů, u kterých nezáleží na polaritě vstupního napětí a tím pádem pracují na střídavém napětí, LED zapojené nesprávným směrem nefungují. Pokud je napětí na P-N přechodu zapojeno správně, nazýváme zapojení diody v propustném směru. Pokud je zapojena opačně, neprochází skrz ní žádný proud a říkáme, že je zapojena v závěrném směru. V posledních letech se na trhu začínají objevovat tzv. AC COB diody, fungující na střídavé napětí. V tomto případě je rozsvícena jen polovina periody. Rozsvícejí se a zhasínají s frekvencí střídavého zdroje. U tohoto řešení však může vznikat stroboskopický efekt.
Výpočet parametru pro LED je zde