5.9.2024

Kašperské Hory

Kašperské Hory (německy Bergreichenstein, dříve Reichenstein, stč. Pergreichenssteinské Hory) jsou město v okrese Klatovy.

Rok založení Kašperských Hor není známý, zakládací listina se nedochovala. Prostor byl s jistotou osídlen na přelomu 12. a 13. století a za své založení město vděčí především hornictví. Založení sídla v těžce přístupných horách v nadmořské výšce okolo 750 metrů nad mořem nebylo v raném středověku obvyklé. Název osady byl odvozen z názvu hory – Reichenstein (Bohatá skála), později Berg Reichenstein, název Kašperské Hory začal být užíván až v 16. století.

Zlato objevili v této lokalitě téměř s jistotou Keltové, znovu bylo objeveno pravděpodobně ve 13. století, zlatá horečka nastala za vlády posledních Přemyslovců.

Jedinečným dokumentem existence a prosperity města je privilegium Jana Lucemburského z 29. září 1345 povyšující horní osadu na svobodné horní město současně s vydáním městského znaku a městskou pečetí.

Kolem roku 1300 přišli do Kašperských Hor němečtí kolonisté, zkušení těžaři. Z té doby se zachovaly šachty a úklonné štoly v intravilánu města i nejbližším okolí. Většina dolů velkých hloubek nedosahovala, výjimečně to bylo 80 metrů. Na tuto dobu těžby jsou dosud viditelné tzv. pinky, pozůstatků této povrchové těžby je bezpočet.

Spor o těžbu zlata

V oblasti se údajně nachází asi 120 tun zlata. V 90. letech 20. století probíhal v okolí průzkum možné průmyslové těžby zlata, o kterou usilovala kanadská společnost TVX Bohemia Důlní. Po odmítnutí ze stran úřadů žalovala důlní společnost český stát o 700 milionů korun, pro údajné ušlý zisk. U soudů však firma neuspěla a jejich rozhodnutí nakonec potvrdil svým rozsudkem i Ústavní soud.

Hrad Kašperk

Kašperk (německy Karlsberg) je zřícenina hradu v Šumavském podhůří v okrese Klatovy. Hrad Kašperk nechal založit v roce 1356 český král a římský císař Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou Zlatá stezka. V královské správě Kašperk zůstal jen do roku 1365, kdy jej panovník zastavil Janu Očkovi z Vlašimi. Zástavní držitelé se poté na hradě střídali až do jeho opuštění na začátku sedmnáctého století. Patřili mezi ně například Petr Zmrzlík ze Svojšína se svým synem, páni ze Švamberka nebo Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Koncem šestnáctého století si hrad pronajalo město Kašperské Hory, ale měšťané se zajímali spíše o užitky z hradního panství, a samotný hrad zanedbávali. Ten proto chátral, a když se po skončení třicetileté války stal zdrojem stavebního materiálu, změnil se rychle ve zříceninu.

Dominantou a jádrem hradu je rozměrný palác ukončený na obou kratších stranách hranolovými obytnými věžemi. Obepíná jej hradba, k níž bylo při pozdně gotických úpravách přistavena budova takzvaného purkrabství. K ní na západní straně přiléhá protáhlý dolní hrad, z jehož zástavby se dochovala jediná budova na západním konci. Vnější pozdně gotické opevnění se dochovalo jen zlomkovitě.

Hrad je situován uprostřed nádherné šumavské přírody. Obě hradní věže nabízejí krásné výhledy do blízkého i dalekého okolí. Se svou nadmořskou výškou 886 m nad mořem představuje Kašperk nejvýše položený královský hrad v Čechách.

Součástí hradu je předsunutá bašta zvaná Pustý hrádek odkud je možné z nově zbudované vyhlídkové plošiny obdivovat jedinečný pohled na hrad Kašperk i do širokého okolí. Jediná písemná zmínka o baště pochází z roku 1608. Doba vzniku bašty je nejasná, ale nejranějším obdobím, kdy mohla být postavena, je přelom sedmdesátých a osmdesátých let patnáctého století. Tehdy hrad vlastnili Šternberkové a od roku 1487 Švamberkové. Stavba měla zřejmě dvě podlaží s obranným polopatrem pro střelce z ručních palných zbraní a pětibokou věž. Členění na dvě patra dokládají kapsy podlahových trámů druhého podlaží v dochované severní zdi