3.9.2024

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.

Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.

Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství.

Po roce1962 se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.

Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik turistických tras. V oblasti, kde protéká tunelem u obce Jelení, je krátká část nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.

Medvědí stezka je významná turistická značená trasa na Šumavě, v katastru obcí Nová Pec a Stožec. Je dlouhá 14 km, jejími krajními body jsou Ovesná a Černý Kříž, přibližně na polovině trasy leží osada Jelení. Stezka má žluté značení a číslo 6375. Byla vyznačena v roce 1967 jako nejstarší naučná stezka v jižních Čechách a druhá nejstarší v Česku.

K největším zajímavostem stezky patří Medvědí kámen (Bärenstein), tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary z pleknštejnské žuly (Perníkový vrch, Dračí tlama, Skalní hrad, Perníková skála, Soutěska lapků, Skalní vyhlídka, Lovecká jeskyně, Hřib, Viklan, Mechová pyramida, Kamenná kráska, Obří kostky, Medvědí vyhlídka). 

Modrava

Modrava (německy Mader) je obec v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Žije zde 108 obyvatel. Obec leží v Národním parku Šumava na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník).

Nedaleko od Modravy je vrchol Oblík (1225 m n. m.), který nabízí plošinu s překrásnou kruhovou vyhlídkou. Můžete odsud spatřit západním směrem Poledník, na severní straně Kašperk a Srní. Východním směrem můžete pozorovat Boubín, Černou horu a další známá místa. Za totality se na toto místo nebylo možné dostat, to je zřejmě i jeden z důvodů, proč není toto krásné místo tolik v povědomí turistů.

Kvilda

Kvilda (německy Außergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela jedná o nejvýše položenou obec v České republice.

Nachází se 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok. Území obce leží na česko-německé státní hranici. Na turistické stezce Bučina - Finsterau je určené místo pro přechod do Německa.