Warning: Undefined array key "REMOTE_USER" in /volume1/web/ivkud/dekp/lib/plugins/tplmod/action.php on line 107 Call Stack: 0.0001 361496 1. {main}() /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:0 0.0739 531648 2. dokuwiki\Extension\Event::createAndTrigger($name = 'DOKUWIKI_STARTED', $data = [], $action = ???, $canPreventDefault = ???) /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:125 0.0739 531808 3. dokuwiki\Extension\Event->trigger($action = NULL, $enablePrevent = TRUE) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:200 0.0739 531808 4. dokuwiki\Extension\Event->advise_before($enablePreventDefault = FALSE) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:133 0.0739 531808 5. dokuwiki\Extension\EventHandler->process_event($event = class dokuwiki\Extension\Event { public $name = 'DOKUWIKI_STARTED'; public $data = []; public $result = NULL; public $canPreventDefault = FALSE; protected $runDefault = TRUE; protected $mayContinue = TRUE }, $advise = 'BEFORE') /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:75 0.0739 532680 6. action_plugin_tplmod->dwstarted($event = class dokuwiki\Extension\Event { public $name = 'DOKUWIKI_STARTED'; public $data = []; public $result = NULL; public $canPreventDefault = FALSE; protected $runDefault = TRUE; protected $mayContinue = TRUE }, $param = NULL) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/EventHandler.php:80
Toto je starší verze dokumentu!
Každý technický výrobek pracuje v prostředí s určitými klimatickými parametry. Z širšího pohledu můžeme hovořit o životním prostředí. Během provozu vytváří výrobek specifické podmínky (např. Jouleovo teplo). Souhrn klimatických podmínek a podmínek vzniklých za provozu nazýváme provozní prostředí.
Provozní prostředí = Životní prostředí + podmínky provozu (souhrn činitelů působících na výrobek po celou dobu jeho technického života). Důsledkem je degradace (znehodnocování) výrobku.
Pro správnou volbu provedení elektrotechnických a strojírenských výrobků, z hlediska jejich ochrany proti negativnímu působení provozních podmínek, je nezbytným výchozím podkladem znalost všech druhů a intenzity činitelů, které budou na výrobek působit. Tak např. plynné exhaláty v ovzduší vyvolají korozi kovů a povlakových systémů. Tuhé exhaláty mohou vyvolat zhoršený odvod tepla z povrchu výrobku a tím podnítit stárnutí vlivem zvýšené teploty. Voda v půdním prostředí se podílí na korozi bludnými proudy.
Činitelé provozního prostředí se rozhodujícím způsobem podílí na degradaci výrobku během jeho technického života. Významný vliv mají ale další faktory, jako např. materiálové složení výrobku, způsob instalace a provozu výrobku. Souhrnný přehled všech vlivů poskytuje následující obrázek třídění provozního prostředí.
O míře znehodnocování výrobku se rozhoduje už ve fázi jeho konstrukčního návrh a technologického provedení. Svou důležitost má např. hmotnost jednotlivých dílů. Tak např. na povrchu kovových dílů o velké hmotnosti a tím i velké tepelné kapacitě je při malých změnách teploty menší pravděpodobnost jeho ovlhčení než u tenkých plechů. Naopak povrch plechu potřebuje k vysušení méně tepla než povrch odlitku.
Tvar a konstrukční uspořádání výrobku rozhodují o tom, zda se některé kombinace materiálů nebudou navzájem nepříznivě ovlivňovat, i o tom, zda se v některých jeho prostorách nebude hromadit vlhkost. Provozní podmínky výrobku mohou ovlivnit způsob jeho ochrany proti klimatickým vlivům a to přímo nebo nepřímo.
Přímo se může uplatnit především teplota, na niž se výrobek nebo jeho části zahřejí provozním zatížením, mechanické namáhání, jemuž jsou jednotlivé části výrobku za provozu vystaveny, agresivní látky, vznikající jeho provozem a konečně režim využívání výrobku, tj. zda jde o provoz nepřetržitý, pravidelně proměnný či nepravidelný. Nepřímo se uplatňuje zejména časový režim provozu výrobku tím, že na něm závisí možnost a četnost provádění jeho drobné i generální údržby.
Podmínky provozního prostředí můžeme hodnotit i podle toho jací činitelé se během provozu výrobku vyskytují a jaké je jejich množství. Může se jednat o jednoduché provozní prostředí, kdy se projevuje např. jen jeden degradační činitel - vlhkost. Jde-li o kombinaci vícero degradačních činitelů, které se dokonce vzájemně podminují hovoříme o složeném provozním prostředí (např. vlhké prostředí a znečištění ovzduší SO2)
Účinek činitelů provozního prostředí na materiály a výrobky se projevuje:
Trvalé změny na povrchu i ve vnitřní struktuře materiálů mají za následek vzhledové i funkční znehodnocení. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny degradačních procesů je atmosférická koroze kovových materiálů a povlaků a atmosférické stárnutí a degradace organických materiálů a povlaků. Přechodnými změnami fyzikálních stavů organických materiálů (např. navlhání izolantů) jsou ovlivňovány především funkční vlastnosti výrobků. Zvýšené mechanické namáhání při překročení předpokládaných mezních hodnot může vést k destrukci výrobků nebo k fyzikálním změnám stavu povrchu materiálů.
Všechny činitelé provozního prostředí lze, až na výjimky, zařadit do jedné ze tří následujících skupin:
Tito činitelé provozního prostředí se dělí do dvou tříd. Do třídy základních klimatických činitelů, kam patří:
Mají rozhodující postavení při utváření vnitřního prostředí1) a jsou i základními činiteli prostředí vnějšího.
Do třídy doplňkových klimatických činitelů zařazujeme:
S některými doplňkovými činiteli se můžeme setkat jen jako s činiteli vnějšího prostředí, např. s deštěm, slunečním zářením. Jiné mohou být součástí jak vnějšího tak vnitřního prostředí.
Vnější prostředí je např. zdrojem plísňových spór, ve vnitřním prostředí se vytváří plísňový porost (mikrobiální degradace). V některých případech mohou být doplňkoví činitelé jen produktem vnitřního prostředí. Např. při zvýšení teploty pod krytem elektrického zařízení2) se mohou uvolňovat z organických látek zbytky rozpouštědel nebo jiných těkavých látek. Pro technické účely existuje speciální klasifikace klimatu klimatu.
Na rozdíl od klimatických činitelů je třídění mechanických činitelů velmi obtížné, neboť elektrická zařízení mohou byt vystavena mechanickém namáhán různým způsobem. K mechanickému namáhání elektrického zařízení dochází ještě dříve, než je zařízení uvedeno do provozu. Obvykle jde o namáhání vzniklá v souvislosti s balením a dopravou. Jiné je např. namáhání při dopravě vlakem, jiné při dopravě lodí, letadlem atp.
Zařízení může být namáháno mechanicky, aniž by bylo v provozu. Příčinou mohou být cizí zdroje mechanického namáhání. Zatím co při balení, expedici a dopravě se uplatňuje zejména:
Při instalaci a provozu zařízení převládá většinou:
Mechanická namáhání vyvolaná vlastním provozem jsou prvotní namáhání. Výjimečně mohou vznikat mechanická namáhání např. při seismických pohybech země nebo vlivem větru na volném prostranství. Tato mechanická namáhání označujeme jako druhotná. Např. dynamické síly při spouštění elektrického stroje namáhají značně komplikovaným způsobem vinutí. Prvotní mechanické namáhání může být často ovlivňované druhotným mechanickým namáháním. Např. chvění základů může interferovat s chvěním stroje za provozu a namáhání může dosáhnout kritických hodnot.
Vlivem působení klimatických činitelů provozního prostředí dochází ke znehodnocování jednotlivých komponentů elektrického zařízení. Odolnost takovéhoto zařízení je pak při působení mechanického namáhání značně snížená.
Elektrické zařízení je během svého provozu namáháno jmenovitým elektrickým namáháním, do čehož zahrnujeme:
Elektrické napětí může být samo o sobě příčinou znehodnocení zařízení (vlivem elektrického stárnutí). Tento druh namáhání je možné přirovnat k prvotnímu mechanickému namáhání. Výsledkem elektrického namáhání jsou některé důsledky, které se svými znaky blíží namáhání teplotou, popřípadě namáhání některými plynnými škodlivinami.
Elektrický proud nebo elektrické pole vyvolává znehodnocení obvykle druhotného charakteru, který se neliší od důsledků namáhání vysokou teplotou. Zesiluje však účinek některých klimatických činitelů, např. tím že ovlivňuje sedimentaci pevných částic. Magnetické pole, hlavně jeho změny, jsou zdrojem mechanického namáhání. Velmi často bývá elektrické namáhání nižší než jmenovité. Nižší namáhání ale nemusí mít vždy příznivý účinek v tom smyslu, že je degradační proces zpomalen. Snížená zátěž, popřípadě chod naprázdno, může např. u motorů v prostředí se zvýšenou vlhkostí přivodit jejich rychlejší namáhání.
Nižší nebo vyšší elektrické namáhání než jmenovité je mimořádné elektrické namáhání. Jedná se o: