Nástroje environmentální politiky

Snaha průmyslu omezit negativní vliv na životní prostředí je podpořena celou řadou nástrojů:

Normy řady ISO 9000
Normy řady ISO 14 000
Registry znečištění
Směrnice RoHS
Nařízení REACH
Nejlepší dostupné techniky (BAT)
Další aktivity:
- Čistší produkce
- Hodnocení životního cyklu (LCA)
- Ekodesign
- Ekologicky šetrný výrobek

Normy řady ISO 9000 pomáhají organizacím zajistit, aby jejich produkty nebo služby splňovaly potřeby zákazníků a dalších zúčastněných stran v rámci zákonných a regulačních požadavků. Z ekologického hlediska kvalitní výrobek/výroba splňuje základní požadavky na ochranu životního prostředí. Efektivně se využívá energie, suroviny a minimalizuje se vznik nekvalitních výrobků.

Norma ISO 9000 se stala základem z něhož vznikly čistě ekologické normy řady ISO 14 000.

Eco-Management System (EMS)

Systém environmentálního managementu je systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech činnosti organizace vztahujících se k životnímu prostředí. Je jedním ze subsystémů vrcholového řízení, který je (na rozdíl od ostatních subsystémů), orientovaných především na působení uvnitř organizace – např. ekonomika, kvalita, bezpečnost, personalistika) zaměřen především na řízení vlivu výroby, výrobků a služeb na životní prostředí a na dosažení a udržení souladu se zákonnými předpisy tento vliv usměrňujícími.

Základní kroky EMS zahrnují:

Definování politiky životního prostředí v podniku.
Úvodní přezkoumání environmentálních dopadů (faktorů).
Přehled zákonných požadavků a dosažení souladu s nimi.
Stanovení environmentálního programu se specifickými cíli.
Určení úkolů a jmenování osob odpovědných za jejich plnění.
Programy školení a vzdělávání pro všechny zaměstnance.
Měření, pravidelný monitoring, mechanizmy zlepšování.
Interní a externí audity, ověření.
Interní a externí informovanost, komunikace, výroční zpráva o životním prostředí – tzv. environmentální prohlášení.

Organizace se k zavádění EMS rozhodují dobrovolně, aniž by ji k tomu donucoval stát. Povinnost zavést EMS není totiž zakotvena v žádném zákonném předpisu. Je to činnost cyklická viz. tento obr.:

Eco-Management and Audit Scheme (EMAS)

EMAS je rovněž dobrovolný nástroj environmentální politiky, jehož hlavním cílem je podporovat neustálé zlepšování vlivu organizací na životní prostředí. Stěžejními body EMAS je:

vytvořením a zaváděním systémů řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí,
systematické hodnocení výkonu těchto systémů,
poskytování informací o vlivu organizace na životní prostředí,
aktivní zapojením zaměstnanců v organizace vzdělávání v dané problematice.

Mezi hlavní požadavky EMAS patří plný soulad systému environmentálního řízení s požadavky normy ISO 14001. Jsou zde ale některé výrazné rozdíly:

ISO/EN ISO 14001	EMAS
Normy ISO stanovuje Mezinárodní organizace pro normalizaci. Certifikace ISO není zakotvena v legislativě států.	Certifikace EMAS je zakotvena v legislativě Evropského parlamentu (EC) No 1221/2009.
Certifikace se neváže na geografické ani politické hranice.	Certifikovaný subjekt by neměl přesahovat hranice některého z členských států Evropské unie.
Možno zavést pouze v části certifikovaného subjektu.	Zavádí se plošně v celém subjektu certifikace.
Přezkoumání vlivů na životní prostředí je doporučováno, není však povinné.	Je nutné zpracovat environmentální přezkoumání (podrobné přezkoumání vlivů na životní prostředí).
Je vyžadován pouze postup identifikace vlivů na ŽP.	Vyžaduje se identifikace a hodnocení přímých i nepřímých vlivů na ŽP a stanovení kritérií pro posuzování vlivů na ŽP.
Vypracovává se postup identifikace a přístupu k příslušným právním požadavkům. Organizace musí zajistit, aby k těmto požadavkům bylo přihlédnuto.	Požadovaná plná shoda s platnými právními předpisy. Vypracovává se audit souladu s legislativou.
Není možná přímá kontrola ze strany veřejnosti. Nutná pouze komunikace s externími subjekty spolupracujícími s certifikovaným subjektem.	Otevřená komunikace s veřejností. Vydání veřejného „environmentálního prohlášení“
Vyžadováno zlepšování negativního vlivu na ŽP po etapách, doba mezi jednotlivými kroky ke zlepšení není definovaná.	Požadavek na každoroční aktualizaci environmentálního prohlášení. Kontrola zlepšování negativního vlivu na životní prostředí probíhá s intervalem 1 rok.
Vedení podniku přezkoumá vliv řízení na životní prostředí. Nezpracovává se však audit.	Vedení podniku provádí širší přezkoumání vlivu řízení na životní prostředí. Zpracovává se audit.
Relevantní kroky se projednávají s dodavateli a spolupracujícími organizacemi.	Přímý vliv certifikace na dodavatele a spolupracující organizace je vyžadován.
Zaměstnanci jsou o procesu certifikace informováni, aktivně se do něj však nezapojují.	Aktivní zapojení zaměstnanců, jejich zástupců se vyžaduje.
Nezávislost auditora je doporučena.	Nezávislost auditora se vyžaduje.
Probíhá kontrola aktualizací environmentální politiky. Není však výslovně vyžadována pravidelně.	Ověřovatel schvaluje jednou ročně aktualizace environmentálního prohlášení. Vždy jednou za 3 roky znovu schvaluje všechny prvky environmentální politiky tzv. velké environmentální prohlášení.
Ověření environmentální politiky externí organizací není vyžadováno.	Ověření environmentálního prohlášení provádí certifikovaná externí organizace.
Není povinnost registrace ani informování orgánů státní správy.	Po dosažení certifikace EMAS je vyžadovaná registrace v databázi Ministerstva životního prostředí ČR.
Bez nároku na používání loga certifikace.	Právo používat logo EMAS.

Environmental Impact Assessment (EIA)

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) je označení pro proces, jehož cílem je získat představu o vlivu stavby na životní prostředí. Výsledkem je vyhodnocení, zda je vhodné investici realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Studii EIA musí být přiložena k žádosti o realizaci všech velkých staveb a všech podniků s výrazným dopadem na přírodu (továrny, spalovny atd.). EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavedena zákonem České národní rady č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.