====== Čistší produkce ======

Následující tabulka znázorňuje přístup k ochraně životního prostředí v jednotlivých dekádách minulého století:
<WRAP center 50%> 
|  **60.léta - rozptyl**\\ \\ Roztyl škodlivin.  |{{:obr:cp1.jpg?nolink&200|}}|
|  **70. léta - koncové technologie**\\ \\ Jsou technologie  převádějí znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé,\\ v níž by znečištění bylo možno lépe zachytit.  |{{:obr:cp2.jpg?nolink&200|}}  |
|  **80. léta - recyklace**\\ \\ Vracení výrobního odpadu zpět do technologického procesu  |{{:obr:cp3.jpg?nolink&200|}} |
|  **90. léta - čistší produkce**  |{{:obr:cp4.jpg?nolink&200|}}|
</WRAP>

  Důvody proč zavádět Čistší produkci (CP): 
   • přísnější legislativní požadavky v oblasti ochrany životního prostředí, 
   • zvyšující se ceny vstupních surovin a energií, 
   • vysoké investiční náklady na zavedení nových technologií,  
   • vysoká konkurence v regionálním i mezinárodním měřítku, 
   • vyšší nároky spotřebitelů či obchodních partnerů. 

Čistší produkce je vázána na zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů.

Vedle legislativních předpisů lze čistší produkci velmi dobře využít při zavádění systémů environmentálního managementu a to jak podle ISO 14001, tak podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001.

Hlavní formy čistší produkce je na tomto obrázku:

{{  :obr:metodiky_cp.jpg?nolink&500  |}}

Preferovaná pořadí:

  Změna výrobních postupů 
   • změna surovin,
   • změna technologie,
  Zpětné zpracování odpadů 
   • ve výrobním procesu, 
   • recyklace,

Příklady změny výrobního procesu nebo technologie:\\
• Využití zbytkového tepla metalurgický průmysl - využití „odplynů“.\\
• Čištění povrchů zdokonalení procesu oplachování.\\
• Čištění pomoci tuhého <chem>CO2</chem>

Opakované použití:\\
• Třídění a opětovné využití ve výrobním
procesu např. postupná filtrace vody při čištění celulózy

===== Metodika čistší produkce =====

**I. Krok (cíle a strategie projektu)**

V prvním kroku se definují cíle:
• Omezení produkce odpadu (požadavek zákona)\\
• Snížení objemu odpadu ukládaného na skládku\\

Pro dosažení cíle je nutné:

• Stanovit skutečné příčiny vzniku odpadu.\\
• Mít kontrolní a monitorovací proces.\\
• Určit manažera projektu.\\
• Zajistit finanční prostředky.\\

**II. Krok (environmentální politika, plán odpadového hospodářství)**

Druhý krok předpokládá, že podnik má environmentální politiku a plán odpadového hospodářství:((V opačném případě se musí vypracovat environmentální politika v rámci EMAS)):

• Podnik má zavedený EMAS.\\
• O EMAS jsou informováni všichni zaměstnanci.\\
• V podniku existuje celková evidence vstupů a výstupů.

Na základě dostupných informací se **stanovení potenciálu prevence**:

• Určení nejvýznamnějších surovin.\\
• Určení nebezpečných látek a odpadů.\\
• Zvolení rozsahu sledovaných indikátorů.\\
Počet sledovaných surovin a odpadů se řídí rozsahem výroby

Údaje se zpracují v tabulkové formě - tabulka pro dvacet nejvýznamnějších surovin (Top Twenty1). tabulka pro dvacet nejvýznamnějších surovin obsahujících nebezpečné látky (Top Twenty2)



{{  :obr:15_11.jpg?nolink&500  |}}

Tabulka pro dvacet nejvýznamnějších odpadů (Top Twenty3)
{{  :obr:15_12.jpg?nolink&500  |}}

**III. Krok (výchozí podklady a jejich hodnocení)**

Třetí krok zahrnuje postup hodnocení významnosti surovin/odpadů:

Pro každou tabulku TopTwnty se zvolí 5 až 8 kriterii a přidělí se jim váha V<sub>k</sub>.

{{  :obr:15_13.jpg?nolink&500  |}}

Každému kriteriu se přiřadí hodnocení H<sub>k</sub> vyjadřující skutečný stav v podniku.

**Potenciál prevence sledované suroviny/odpadu**

 
<m 15>  P = sum{k}{}{V_k H_k}  </m> 
 

čím vyšší je P, tím vyšší je potenciál prevence sledované suroviny/odpadu

Na základě vyhodnocení Ptenciálu prevence se stanoví environmentální indikátor provedených opatření:
  * Environmentální indikátor – ukazatel snížení zatížení životního prostředí po realizaci preventivních opatření.
  * Snížení rizik na pracovišti (náhrada nebezpečných látek používaných ve výrobním procesu, zvýšení bezpečnosti práce).
  
[<8>]