EKP

Máte načtenou starší verzi dokumentu! Pokud ji uložíte, vytvoříte tím novou aktuální verzi.

====== Druhy nátěrových hmot ======

===== Olejové nátěrové hmoty (O) =====

mají pojidlo z vysýchavých olejů (triglyceridy mastných kyselin) ve směsi s přírodními nebo umělými pryskyřicemi, které jsou rozpuštěny v lakovém benzinu. Vzájemný poměr a druh vysýchavých olejů a pryskyřic určuje vlastnosti a použitelnost laků (tzv. mastné laky - méně pryskyřice pro venkovní nátěry, tzv. suché laky - vyšší podíl pryskyřic nižší odolnost proti povětrnostním vlivům). Olejové nátěrové hmoty zasychají oxipolymeračním způsobem, který spočívá ve vazbě vzdušného kyslíku do řetězce mastných kyselin za vzniku trojrozměrné nevratné sítě. Nejvíce používané oleje v lakařském průmyslu jsou: lněný, tungový,ricinový, sojový aj. Přirozená doba zasychání olejů se v praxi zkracuje přidáváním tzv. sušidel (sikativ). Tyto látky vyvolávají pomocí světla a vzdušného kyslíku tvorbu peroxidických látek ve filmu a tím urychlují zasychání (fermeže). Za normálních podmínek zasychají olejové nátěrové hmoty poměrně dlouho, dle druhu materiálu 8 až 72 hodin, tj. do stavu v němž je možno předmět uchopit a přenášet. Při teplotách pod 15 °C se doba schnutí abnormálně prodlužuje. Pro zkrácení doby schnutí lze olejové nátěry přisoušet obvykle do 80 °C. Jedním z charakteristických znaků olejového nátěru je vysoký obsah filmotvomých látek tzv. sušiny, který se pohybuje od 50 (laky) do 90 (fermežové barvy) %. S tím souvisí dobré tzv. plnění a tvoření plochy. Vydatnost (spotřeba nátěrové hmoty v gramech na 1 m2 upravované plochy) bývá od 80 (laky) do 250 (základní barvy) g.m2. Olejové nátěrové hmoty mají velmi dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům, jen dostatečnou odolnost proti vodě (kromě specielních druhů) a špatnou odolnost proti chemickým vlivům, hlavně alkáliím (zmýdelňují se).

===== Celulózové nátěrové hmoty (C) =====

jsou v podstatě odvozeny od nitrátu celulózy. Nátěrové hmoty acetylcelulózové nebo etercelulózové, vzdorující výborně vodě i koncentrovaným hydroxidům a mající výborné izolační vlastnosti, mají specielní použití v elektrotechnice. Samotný nitrát celulózy nemá dobré filmotvorné vlastnosti ani zvláštní odolnost a proto se kombinuje s dalšími filmotvornými složkami tzv. zvláčňovadly (dibutylftalát, trikresylfosfát ap.). Pro zlepšení lesku, vydatnosti, plnitelnosti pigmenty, přilnavosti i odolnosti se přidávají umělé pryskyřice. Nátěrové hmoty nazývané nitrokombinační jsou směsi nitrátu celulózy s dvojnásobným přebytkem nevysýchavého alkydu. Důležitou složkou jsou též rozpouštědla - nejčastěji směs butylacetátu a etylacetátu spolu s alkoholy, ketony, benzinem, toluenem ap. Pro získání stejnoměrného filmu musí být směs pečlivě vyvážena (nitroředidlo). Hlavním znakem celulózových laků a emailů je jejich rychlé zasychání (30 až 60 minut) v důsledku vytékání rozpouštědel. Těkání posledních zbytků rozpouštědla však trvá i několik dní, lze je urychlit přisoušením při teplotách 40 až 60 °C. Vydatnost nitrocelulózových nátěrů ve srovnání se syntetickými a olejovými nátěry je malá (obsah sušiny 10 až 27 %). Z toho vyplývá nutnost použití vícevrstvých nátěrů. Nátěrové hmoty na bázi nitrátu celulózy mají dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům (i když nedosahují trvanlivosti syntetických emailů) a dobrou odolnost proti minerálním olejům. Na kovech nemají velkou přilnavost, je-li požadována, nutno použít základního nátěru syntetického nebo olejového. Základní nátěry na bázi nitrátu celulózy snižují odolnost systému proti povětrnosti i mechanickému poškození.

===== Syntetické nátěrové hmoty (S) ===== 
jsou na bázi umělých pryskync. Tato skupina nátěrových hmot se dělí na celou řadu podskupin podle typu použité umělé pryskyřice (fenolické, alkydové, aminové, vinylové aj.), často se používá jejich kombinace pro dosažení zcela určitých vlastností. Syntetické nátěrové hmoty spojují výhody nátěrových hmot olejových a celulózových a odstraňují jejich nevýhody. Největší podskupinu tvoří nátěrové hmoty na bázi alkydových (glyptálových) pryskyřic. Rozpouštěním alkydu v lakovém benzinu nebo jiných rozpouštědlech vznikají laky, které slouží jako pojidla obdobně jako u olejového materiálu. Prosychání syntetických nátěrových hmot závisí na tloušťce filmu, jinak se řadí zasycháním mezi olejové a celulózové nátěrové hmoty. Dle zasychání dělíme alkydové materiály na schnoucí na vzduchu (možno přisoušet do 80 °C) a materiály vypalovací (obvykle doplněné močovinovými a melaminovými pryskyřicemi - teploty 120 až 150 °C). Stejně jako zasychání i množství sušiny (od 40 do 65 %) a vydatnost syntetických laků (od 80 do 160 g.m2) je nižší než u olejových materiálů a vyšší než u materiálů na bázi nitrátu celulózy.

Další podskupinou jsou rezolové nátěrové hmoty. Základem jsou umělé pryskyřice fenol formaldehydového typu, které vytvrzují při zvýšené teplotě (160 až 200 °C). Nátěrové hmoty z nich
vyrobené se vyznačují dobrou odolností proti vodě, zředěným anorganickým kyselinám, benzinu,
oleji a zředěným hydroxidům. Některé rezolové hmoty jsou vytvrditelné i za studena přídavkem
ztužovadla (roztok kyseliny chlorovodíkové v organickém rozpouštědle). Podobné vlastnosti mají
i epoxidové nátěrové hmoty, které tvoří dostatečně tvrdé a elastické nátěry značně odolné proti
chemikáliím a organickým rozpouštědlům. Vysokého lesku je možno dosáhnout broušením a
leštěním. Pro lakařské účely se též používají estery kyseliny akrylové a metakrylové. Počet
kopolymerů těchto kyselin je vysoký a proto lze měnit vlastnosti nátěrových akrylátů v širokém
rozmezí. Akryláty mají mimořádnou odolnost proti povětrnostním vlivům, výborný lesk i dobré
mechanické vlastnosti a chemickou odolnost.

===== Chlórkaučukové nátěrové hmoty (H) ==== 
jsou na bázi chlorovaného přírodního kaučuku nebo jeho derivátů (cyklizovaný kaučuk). Vlastní chlórkaučuky mají nízkou odolnost proti povětrnosti, ale vynikající odolnost proti chemikáliím a minerálním olejům (rostlinné oleje, živočišné tuky a organické kyseliny jej rozrušují). Proto se přidávají k jiným lakařským surovinám (např. alkydovým pryskyřicím), kterým dodávají vyšší chemickou odolnost i rychlejší zasychání. Vlastní chlórkaučukové laky a emaily zasychají velmi rychle většinou jen odpařením rozpouštědel. Chlórkaučukové nátěry vzdorují velmi dobře působení vody, benzinu a minerálních olejů, lihu, zředěných anorganických kyselin a hydroxidů i roztoků solí. Nedostatečně vzdorují působení organických kyselin. Pro jejich vysokou pružnost jsou odolné proti mechanickým vlivům. Odolnost proti povětrnosti je jen prostřední a rovněž teploty nad 70 °C snášejí chlórkaučukové nátěry špatně.

===== Silikonové nátěrové hmoty (K) =====

mají dobrou odolnost proti vysokým teplotám (organická část shoří a zůstane ve filmu jen anorganický zbytek). Čistě silikonové pryskyřice mají poměrně malou přilnavost a proto se kombinují s alkydy, epoxidy ap. Tím však klesá jejich tepelná odolnost. Používají se pro tepané emaily nebo jako pojidla do nátěrů, které jsou tepelně namáhány, elektroizolačních laků ap.

===== Lihové nátěrové hmoty (L) =====

mají specifické použití v elektrotechnice, k nátěru dřevěných slévárenských modelů ap. Jsou to roztoky pryskyřic rozpustných v lihu, jako šelaku, kalafuny, kopálů aj., které pak tvoří pojidla pro lihové emaily. Lihové nátěrové hmoty schnou fyzikálně vytékáním rozpouštědla. Vyznačují se rychlým schnutím, vysokým leskem, dobrou odolností proti olejům, nevzdorují však povětrnostním vlivům.
Asfaltové nátěrové hmoty (A) používají jako základních filmotvorných látek přírodních asfaltů, zušlechtěných živic z destilace ropy i kamenouhelného dehtu. Tyto látky jsou rozpustné
v organických rozpouštědlech (benzin, xylen, toluen, terpentýnová silice ap.). Základní filmotvorné
látky se kombinují s dalšími, jako pryskyřicemi, oleji, smolami ap., významná je jejich kombinace
s epoxidy. Těmito kombinacemi se dosahuje vhodných vlastností pro určité použití.

Některé laky schnou na vzduchu, jiné v peci při teplotě 160 až 200 °C. Vypalovací asfaltové laky dávají hluboce černý, lesklý a plný film. Asfaltové nátěrové hmoty mají dobrou odolnost, zvlášť proti kyselinám (mimo koncentrovanou kyselinu dusičnou a sírovou). Povětrnostním vlivům neodolávají dobře.

===== Emulzní nátěrové hmoty (latexy) ==== 
získávají v dnešní době většího rozšíření. Jako filmotvorných látek se používá syntetických pryskyřic a to polyvinylacetátových nátěrových hmot. Tyto emulzní hmoty, ředitelné pouze vodou, tvoří po odpaření tlustý, sice porézní, ale poměrně vodovzdorný film. Při normálních podmínkách jsou vhodné na porézní podklady. Pokud se použije nátěr na kov, hodí se jen skutečně na antikorozní základ. Jinak vlivem především vlhkosti v něm obsažené může dojít k jeho podkorodování. Latexové nátěry jsou nehořlavé a zdraví neškodné. Mají omezenou skladovatelnost, přičemž teplota nesmí poklesnout pod 0 °C.

[<8>]

Vyplňte, prosím, všechna písmena v poli, abyste dokázali, že nejste robot. G E V V T Ponechte prosím toto pole prázdné:

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

EKP

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku