Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- uprava:omezeni [2023/12/16 15:19] – kudlacek
+++ uprava:omezeni [2023/12/16 20:29] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Omezení vlivu prostředí ======
+[[uprava:literatura|[1]]]
+===== Úprava prostředí =====
+Úpravou prostředí se rozumí snížení relativní vlhkosti vzduchu na hodnoty, při nichž nemůže
+dojít ke kondenzaci vody, a tím ani ke korozi kovových částí nebo navlhání izolačních
+systémů. Ve vnitřních (nízkoagresivních) prostředích se pod úpravu prostředí zahrnuje snížení
+korozně agresivních složek v atmosféře vnitřního prostředí.
+==== Přitápění, chlazení ====
+Negativním jevem v některých typech vnitřních prostředí je možnost vzrůstu relativní vlhkosti
+a poklesu teploty [[slovnik:start#br|rosného bodu]] na hodnotu, při které může docházet k přechodu vodní páry
+do kapalného stavu. Závislost rosného bodu okolního vzduchu na teplotě a vlhkosti je v této tabulce:
+<WRAP center 50%>
+^  RV (%) ^  Teplota vzduchu (<sup>o</sup>C)  ^^^^^^^^^^^^
+| |  0  |  5  |  10  |  15  |  16  |  18  |  20  |  22  |  24  |  26  |  28  |  30  |
+|  90  |-1,0 | 3,5 |8,5 |13,3 |14,3 |16,4 |18,2 |20,3 |22,1 |24,2 |26,0 |28,2|
+|  85  |-2,0 |2,5 |7,5 |12,4 |13,3 |15,2 |17,3 |19,3 |20,9 |23,1 |25,0 |27,0|
+|  80  |-3,0 |1,8 |6,5 |11,0 |12,2 |14,3 |16,1 |18,3 |20,3 |22,1 |23,2 |25,3|
+|  75  |-3,5 |0,8 |5,8 |10,2 |11,3 |13,3 |15,3 |17,2 |19,3 |21,0 |22,8 |24,8|
+|  70  |-4,4 |-0,2 |4,5 |9,5 |10,3 |12,0 |14,0 |16,0 |17,8 |20,1 |21,8 |23,8|
+|  65  |-5,0 |-1,0 |3,4 |8,3 |9,0 |10,9 |12,7 |14,8 |16,6 |18,7 |20,3 |22,3|
+|  60  |-6,8 |-2,0 |2,8 |7,0 |8,0 |9,8 |11,5 |13,4 |15,4 |17,3 |19,1 |21,3|
+|  55  |-7,5 |-3,8 |1,0 |5,7 |6,5 |8,3 |10,2 |11,8 |13,9 |15,8 |17,6 |19,7|
+|  50  |-8,5 |-4,3 |-0,5 |4,3 |5,0 |6,8 |8,6 |10,5 |12,4 |14,3 |16,0 |17,9|
+|  45  |-9,8 |-5,5 |-1,8 |2,5 |3,5 |5,8 |7,0 |8,8 |10,6 |12,4 |14,3 |16,1|
+|  40  |-11,0 |-7,0 |-3,8 |1,0 |1,8 |3,5 |5,3 |7,0 |8,9 |10,5 |12,2 |14,2|
+|  35  |-12,8 |-9,0 |-4,5 |-1,0 |-0,3 |1,5 |3,2 |5,0 |6,9 |8,5 |10,3 |11,8|
+|  30  |-14,5 |-10,5 |-6,5 |-3,0 |-2,0 |-0,5 |1,0 |3,0 |4,5 |6,3 |8,0 |9,5|
+|  25  |-16,5 |-13,0 |-9,0 |-4,8 |-4,3 |-3,0 |-1,5 |0,0 |1,8 |3,5 |5,0 |6,9|
+|  20  |-19,0 |-15,3 |-11,8 |-8,0 |-7,0 |-5,5 |-4,3 |-3,0 |-1,2 |0,0 |2,0 |3,0|
+</WRAP>
+Jednou z možností jak snížit relativní vlhkosti vzduchu je ohřevem vzduchu nad teplotu
+rosného bodu. Tento princip se využívá u elektrických zařízení umístěných v prostorách, kde
+jsou podmínky tak nepříznivé, že může nastat kondenzace vodní páry, tj. hlavně u zařízení
+s velkým tepelným obsahem, krátkým obdobím chodu a dlouhými pracovními přestávkami.
+Přitápění se montuje pokud možno do všech elektrických zařízení, umístěných volně nebo
+pod přístřeškem, do zařízení určených do velmi vlhkých prostorů, jako jsou sklepy, prádelny.
+Zařízení, u kterých nelze vyloučit kondenzaci vodní páry, musí být na nejnižším místě
+opatřeny **odkapávacími otvory**.
+Ve vlhkém prostředí je nutné zabránit navlhnutí izolace. Nejlepším řešením ochrany proti
+navlhnutí je přitápění v době klidu zařízení. Provádí se to buď podžhavenou žárovkou,
+infražárovkou nebo topnými tělísky, umístěnými na nejnižším místě zařízení (kostry
+rozvaděče, motoru) nad spodním větrací otvorem. Přídavná přitápění se montují do točivých
+strojů, když předpokládáme dlouhé pracovní přestávky, během nichž by mohlo vinuti
+navlhnout.
+Jiným způsobem, jak omezit vliv vlhkosti ve vnitřním prostředí, je ventilace (chlazení).
+V uzavřeném oběhu má chlazení řadu výhod (především chlazení vzduchu vodou).
+Doporučuje se tam, kde je k dispozici chladicí voda a kde to dovolí ekonomické hledisko
+(u středních strojů). Hlavní výhody chlazení v uzavřeném oběhu jsou:
+  * vinutí a ventilační štěrbiny se nezanášejí rychle prachem,
+  * v chladičích se vlhkost tolik nesráží,
+  * zařízení je možno zahřívat v době klidu radiátory o malém výkonu, zamontovanými do cirkulačního potrubí,
+  * je zamezeno vnikání teplého vzduchu do strojovny a jiných prostorů,
+  * zařízení je přirozenou ochranou proti požáru, které můžeme být ještě zlepšeno přidáním <chem>CO2</chem> do chladícího vzduchu.
+Někdy se používá otevřená ventilace. Ta má ale nevýhodu v tom, že proudící vzduch sebou
+přináší velké množství prachu, který se usazuje např. na vinutí a zhoršuje tím odvádění tepla.
+Je-li stroj v klidu, vrstva prachu rychle zvlhne a je pak vhodnou půdou pro růst plísní.
+=== Klimatizace a čištění vzduchu ===
+Ekonomicky nákladnější a technicky složitější způsob úpravy prostředí je klimatizace (úprava
+teploty a relativní vlhkosti vzduchu vnitřního prostředí). Současně s klimatizací se často
+provádí čištění vzduchu od škodlivých polutantů. Nevýhodou tohoto způsobu úpravy
+prostředí jsou obecně velké finanční náklady na pořízení klimatizační jednotky. V tropických
+prostředích k tomu někde přistupuje i nedostatek nebo nepravidelnost dodávky elektrické
+energie, potřebné pro trvalý provoz klimatizační jednotky. Přes tuto nepříznivou skutečnost se
+klimatizační jednotky využívají ve:
+  * výpočetních střediscích,
+  * archivech,
+  * muzeích,
+  * knihovnách,
+  * skladech náročné techniky (např. vojenské),
+  * operačních sálech apod.
+Při projektování klimatizačního zařízení je nutné brát v úvahu základní parametry
+upravovaného prostoru, jeho objem a provedení:
+  * tepelná izolace,
+  * vstupní prostor.
+[{{:obr:8_34.jpg?nolink&350  |~~Obr.#~~ Základní způsoby umístění klimatizační jednotky}}]Od těchto parametrů se odvíjí umístění klimatizační jednotky. Způsobů, jak instalovat
+klimatizační jednotku, je celá řada. Základní uspořádání je na obr1.a. Zařízení pro
+klimatizaci je v tomto případě chráněné proti korozi, obtížně se ale v prostoru reguluje vlhkost
+a teplota. Z tohoto hlediska lepší uspořádání je na obr2.b.
+Důležité jsou i vlhkostně teplotní parametry v upravovaném prostoru. V klimatizovaném prostoru
+by měla být:
+  * teplota 22 ± 2 <sup>o</sup>C,
+  * relativní vlhkost 50 % s možností změny ± 6 % během jedné hodiny,
+  * během jedné minuty vyměněno 2 až 5 % objemu vzduchu.
+Komplexní klimatizační jednotka velmi často obsahuje zařízení k odstranění prachu, bakterií
+a plynného znečištění z místností (čističku vzduchu). Čistička dokáže odstranit např.tyto
+plyny a pachy:
+  * <chem>SO2</chem> , NO<sub>x</sub> , <chem>O3</chem>,
+  * uhlovodíky,
+  * motorové spaliny,
+  * pach z čistících prostředků,
+  * ozón vznikající při provozu kopírovacích zařízení
+  * nátěrů, laků,
+  * tabákový dým,
+  * laboratorní pachy,
+  * kuchyňské a koupelnové zápachy,
+  * nemocniční, tělesné a zvířecí zápachy.
+[{{  :obr:8_28.jpg?nolink&200|~~Obr.#~~ Příklad filtru}}]Znečištěný vzduch je v čističce přiváděn přes primární filtr, který má za úkol odstranit
+prachové částice. V systému filtračních loží, jejichž náplní je obvykle aktivní uhlí, se
+zachycují plynné škodliviny. Vyčištěný vzduch před vstupem do místnosti prochází
+sekundárním filtrem, který má za úkol zachytit částice, které by se mohly dostat do vzduchu
+z filtračního lože.
+===== Dočasná ochrana =====
+Dočasnou ochranou se rozumí soubor opatření zabezpečujících výrobek proti působení
+klimatických vlivů během výroby, skladování, přepravy a případné montáže v místě
+exploatace. Základními opatřeními dočasné ochrany jsou:
+  * konzervace,
+  * ochranné obalení.
+Prostředky a metody dočasné ochrany se volí podle požadované doby ochrany a klimatického
+namáhání. V případě potřeby musí být prostředky po skončení své funkce **snadno
+odstranitelné** (dekonzervace) bez poškození výrobku. Optimální podmínky pro funkci
+prostředků dočasné ochrany jsou tehdy, jestliže se aplikují bezprostředně po konečné výrobní
+operaci.
+Dočasná ochrana se většinou řeší kombinací konzervace s vnitřním obalem a její
+výsledná účinnost proto závisí jak na výběru ochranného prostředku a pečlivosti provedení
+vlastní konzervace, tak na způsobu provedení vnitřního obalu. Přepravní balení, které je
+nezbytnou součástí celkové ochrany výrobků, má za úkol chránit výrobek proti
+mechanickému poškození při manipulaci během přepravy. Detailní informace o dočasné ochraně jsou [[docasna:start|zde]].
+===== Odstínění prostředí =====
+==== Elektrochemická ochrana ====
+=== Anodická ochrana ===
+[{{  :obr:8_20.jpg?direct&250|~~Obr.#~~ Korozní diagram}}]Anodická ochrana se aplikuje u kovů, které jsou schopné za určitých podmínek přejít do
+pasivního stavu, ve kterém jsou podstatně odolnější než ve stavu aktivním. Princip této
+ochrany spočívá v tom, že chráněný kov se uměle udržuje v pasivním stavu, do kterého by se
+v daném prostředí samovolně nedostal. Kov se udržuje v určitém potenciálovém rozmezí
+(Ep, Et), zodpovídající pasivnímu stavu. Chráněný kov je napojený na kladný pól
+zdroje jako anoda. Ochranný proud zodpovídá v podstatě koroznímu proudu v pasivním
+stavu.
+Účinnost anodické ochrany někdy ovlivňuje
+přítomnost iontů, které narušují pasivní vrstvu. Oxidují na povrchu kovu a svou oxidací
+zvyšují ochranný proud.
+Anodická ochrana se využívá hlavně v chemickém a potravinářském průmyslu při ochraně
+nekorodujících ocelí v roztocích silných kyselin, hydroxidů a solí, kde tyto kovy bez ochrany
+podléhají korozi.
+=== Katodická ochrana ====
+[{{:obr:8_21.jpg?nolink&250  |~~Obr.#~~ Princip dvojelektrodového katodicky chráněného systému}}]Katodická ochrana je protikorozní technika, při které se zpomalování nebo potlačování
+korozního pochodu dosahuje polarizací chráněného kovu posunem potenciálu v negativním
+směru. Základem katodové ochrany je vytvoření elektrického obvodu (se stejnosměrným
+proudem), ve kterém je v korozním prostředí chráněný předmět katodou .
+Korozní proces se
+řídí nebo ovládá tím, že se anodická reakce přesune na pomocnou anodu. Katodová ochrana
+se volí u kovů s výraznou oblastí imunity, u kterých je rychlost koroze chráněného kovového
+materiálu minimální a k jejímu dosažení nejsou potřebné vysoké proudové hustoty.
+Princip katodické ochrany se dá vysvětlit na polarizačnim diagramu.[[koroze:mechanizmus#elv|(vysvětlení zde)]] Posun
+potenciálu k záporným hodnotám od korozního potenciálu se dosáhne při hodnotě E<sub>o</sub>, která
+se nazývá minimálním ochranným potenciálem. V tomto stavu imunity E<sub>o</sub> musí být
+zachovaná proudová rovnováha na anodě a katodě. Znamená to, že do systému musí být
+dodaná proudová hustota j<sub>o</sub> , která se nazývá minimální ochranná proudová hustota. Takto se
+kov stabilizuje a korozní ztráty jsou z technického hlediska zanedbatelné. Katodová ochrana
+se většinou používá v kombinaci s ochrannými vrstvami (pasivní ochranou), čím se výrazně
+snižuje hodnota polarizačního proudu na dosáhnutí požadovaného účinku.
+Základním principem katodické ochrany je záměrné vytvoření elektrického obvodu, ve
+kterém je chráněný předmět katodou. Dosahuje se toho vodivým spojením chráněného
+předmětu s kovem, který má v daném prostředí zápornější potenciál než kov chráněný
+(obr.). Tak vznikne umělý galvanický článek. Elektrolyt tvoří korozní prostředí
+a připojený kov se zápornějším potenciálem je anodou, která se nazývá galvanická anoda
+(**obětovaná anoda**, protektor).
+Když je chráněný kov připojený k zápornému pólu zdroje stejnosměrného proudu a kladný
+pól zdroje je spojený s pomocnou anodou, umístěnou do korozního prostředí, hovoříme
+o katodové ochraně s vnějším zdrojem proudu (obr.).
+==== Zrovnoměrnění podmínek prostředí ====
+Styk dvou vodivých materiálů
+[{{:obr:8_30.jpg?nolink&100  |~~Obr.#~~ Příklad izolační vložky}}]V praxi se často vyskytuje nutnost spojit dva kovy s různým elektrodovým potenciálem.
+V agresivnějším prostředí mohou vznikat v takovémto spojení korozní makročlánky, a to
+i pod případným nátěrem. Pokud to je z konstrukčního hlediska možné, lze tento nežádoucí
+jev omezit vložením izolační vložky.
+[{{  :obr:8_29.jpg?nolink&250|~~Obr.#~~ Příklad svařovaného/nýtovaného spoje}}]U svařovaných dílů by se mělo dbát na to, aby
+větší plocha (svařované části) vykazovala anodové vlastnosti.
+[{{:obr:4_27.jpg?nolink&120  |~~Obr.#~~ Příklad spojení Cu-Al}}]V elektrotechnice je občas nutné spojit hliníkový a měděný vodič. Při přímém spojení těchto
+kovů by mohl vzniknout galvanický článek, který by spoj korozním procesem poškodil. Proto
+e pro tyto účely používá cupal, kombinace hliníku a mědi, buď ve formě plechu, u něhož
+jsou na hliníkový plech po obou stranách naplátováné vrstvy elektrolytické mědi, nebo ve
+formě drátu, který se skládá z hliníkové vložky, na které je měděná povrchová vrstva
+o tloušťce asi 15 % celkového průměru drátu.
+Vložení izolátorů
+V oblastech s intenzivními bludnými proudy (např. při vstupu nebo výstupu kabelu do tunelů
+metra) se používají u kovových plášťů kabelů izolační spojky. Pomocí izolačních spojek se
+přerušuje kontinuita kovových plášťů kabelů. Tím se zvýší celkový podélný odpor kovových
+plášťů kabelů. To má za následek snížení celkové intenzity bludných proudů, které ohrožují
+kabely elektrolytickou korozí.
+Omezení doby styku
+[{{:obr:8_14.jpg?nolink&200  |~~Obr.#~~ Umístění odtokového potrubí na dně nádoby}}]Zkrácením styku agresivního prostředí s povrchem se dá významně omezit korozní
+poškození. Konstrukční řešení by mělo být navrženo tak, aby se agresivní prostředí nikde
+nezdržovalo déle než je nezbytné. Korozní reakce ovlivňuje pohyb předmětu
+a prostředí. Obvykle bývá mírné proudění příznivé, neboť zabraňuje usazování nečistot
+a sedimentů na povrchu. Na druhé straně zvýšené proudění může odstraňovat z povrchu
+korozní produkty, porušovat povrchovou ochranu a tak způsobovat vznik korozních
+mikročlánků.
+==== Krytí ====
+Určitou formou ochrany elektrotechnického zařízení před působením vnějšího prostředí je
+volba vhodného stupně krytí podle IEC 529. Krytí zařízení se označuje zkratkou
+IP (International Protection) a dvojmístným číslem. Jednotlivá čísla popisují způsob:
+  * ochrany proti dotyku osob před živými částmi, nebo ochrany zařízení proti vniknutí cizích pevných těles (tab.1)
+  * ochrany zařízení uvnitř krytu proti škodlivému vniknutí vody (tab.2)
+Jako ochrana vůči degradačnímu působení vnějšího prostředí připadají v úvahu stupně krytí
+IP5-6x a IPx2-8.
+^  První číslice  ^^^
+|  |  Stupeň ochrany osob  |  Stupeň krytí pro použité prostředky  |
+|  0  |Bez ochrany |Bez ochrany|
+|  1  |Ochrana před přístupem k nebezpečným částem dotykem ruky |Zkušební sonda, koule o Ø ≤ 50 mm, nesmí vniknout celým objemem do zařízení |
+|  2  |Ochrana před přístupem k nebezpečným částem dotykem prstu|Zkušební sonda, koule o Ø ≤ 12,5 mm, nesmí vniknout celým objemem do zařízení |
+|  3  |Ochrana před přístupem s pomocí nástroje |Zkušební sonda, kulička o Ø ≤ 2,5 mm, nesmí žádnou částí vniknout do zařízení |
+|  4  |Ochrana před přístupem k nebezpečným částem drátem |Zkušební sonda, kulička o Ø ≤ 1,0 mm, nesmí žádnou částí vniknout do zařízení |
+|  <color #ed1c24>5</color>  |<color #ed1c24>Částečná ochrana proti vniknutí prachu</color> |<color #ed1c24>Vniknutí prachu není úplně vyloučené, ale prach nesmí vniknout v takovém množství, aby ovlivnil uspokojivou funkci přístroje</color> |
+|  <color #ed1c24>6</color>  |<color #ed1c24>Ochrana před vniknutí prachu</color> |<color #ed1c24>Prachotěsné</color> |
+~~Tab.#~~  Stupně krytí pro ochranu osob a proti vniknutí cizích těles
+^  Druhá číslice  ^^^
+|  Stupeň krytí vůči vodě  |||
+|  0  |Bez ochrany  |  -  |
+|  1  |Ochrana proti kapající vodě  |Kolmo padající kapky nesmí mít žádný škodlivý účinek (kondenzovaná voda) |
+|  <color #ed1c24>2</color>  |Ochrana proti kapající vodě do 15º |Kolmo padající kapky nesmí mít žádný škodlivý účinek, pokud se zařízení nakloní o 15º na obě strany od kolmice (mírný déšť)|
+|  <color #ed1c24>3</color>  |Ochrana proti šikmo dopadající vodě do 60º|Voda rozprašovaná pod úhlem do 60º po obou stranách od kolmice nesmí mít žádné škodlivé účinky (šikmý déšť)|
+|  <color #ed1c24>4</color>  |Ochrana proti stříkající vodě|Voda stříkající na zařízení ze všech směrů nesmí mít žádné škodlivé účinky|
+|  <color #ed1c24>5</color>  |Ochrana proti tekoucí vodě|Proud vody dopadající na zařízení ze všech směrů nesmí mít žádné škodlivé účinky|
+|  <color #ed1c24>6</color>  |Ochrana proti silně tekoucí vodě|Silný proud vody dopadající na zařízení ze všech směrů, nesmí mít žádné škodlivé účinky|
+|  <color #ed1c24>7</color>  |Ochrana před účinky dočasného ponoření do vody|Když se zařízení dočasně ponoří do vody pod normovaným tlakem a po stanovenou dobu, voda nesmí vniknout v množství, které má škodlivé účinky|
+|  <color #ed1c24>8</color>  |Ochrana před účinky dlouhodobého ponoření do vody|Když je zařízení dlouhodobě ponořené do vody, voda nesmí vniknout v množství, které má škodlivé účinky (tlaková ochrana)|
+~~Tab.#~~ Stupně krytí vůči vodě
+==== Uzavření, hermetizace ====
+Další z cest, jak omezit negativní vliv prostředí, je hermetizace. Hermetizací je myšleno
+vložení chráněného výrobku do pouzdra, které je:
+  * trvale zavřeno,
+  * příležitostně otvíráno.
+Prostředí uvnitř pouzdra může být:
+  * vyčerpáno,
+  * vyplněno inertním plynem,
+  * vyplněno původní atmosférou.
+V případě, že není atmosféra uvnitř pouzdra upravovaná, je nutné dbát na to, aby při uzavírání
+pouzdra neobsahovala vnější atmosféra škodlivé polutanty. Technickým problémem
+hermetizace je volba materiálu pouzdra a způsob provedení vývodů z pouzdra. Podle typu
+součástky (výrobku) se volí materiál pouzdra. Ten může být:
+  * keramický,
+  * plastový,
+  * kovový.
+Jestliže pouzdřený výrobek při svém provozu produkuje teplo, je nutné zajistit jeho odvod.
+V tomto případě vyhovuje pouzdro kovové. Vývody z kovového pouzdra musí být
+odizolované a musí být provedeny tak, aby nemohla v místě prostupu vývodu z pouzdra
+vnikat do pouzdra vnější atmosféra.
+Izolace vývodů bývá pryžová, plastová, nebo vývody mohou být do pouzdra zatmeleny např.
+epoxidovou pryskyřicí. Vnější povrch kovového pouzdra musí být z hlediska působení vnější
+atmosféry povrchově chráněn. Ani dokonale těsné pouzdro neposkytuje záruku, že nedojde
+např. k migraci chloridových iontů po vývodech dovnitř pouzdra.
+U příležitostně otvíraných pouzder jsou problémy s těsností víka a pouzdra. Během otvírání
+může dojít k porušení těsnění, nebo mohou např. z pryžového těsnění unikat sirnaté složky,
+které při určité koncentrací mohou vyvolat korozní proces.
+Technika trvale uzavřeného pouzdra (zapouzdření) se aplikuje v elektronice při výrobě
+integrovaných obvodů (zapouzdřování čipů). Technika odstínění prostředí se aplikuje i při
+provozu silnoproudých zařízení. Tak např. u točivého stroje v provedení IPx1 (krytí proti
+vodě) může při otevření vniknout z ovzduší vlhkost a ta způsobit navlhnutí izolace.
+Rychlost navlhání pevné izolace je ovlivněna teplotou, relativní vlhkostí okolního ovzduší
+a rozdílem teplot vinutí a okolí v závislosti na času. Proto při otevření stroje musí teplota
+aktivních částí izolační soustavy převyšovat rosný bod okolního ovzduší alespoň o několik
+stupňů, (doporučuje se nejméně o 5 <sup>o</sup>C, přičemž teplota nemá být nižší než 10 <sup>o</sup> C). Jestliže není tato podmínka splněna, musí se stroj zahřát. Doba otevření stroje je omezena jeho
+jmenovitým napětím (tab.). Bude-li tato doba prodloužena, je nutné stroj v každém případě
+sušit.
+<WRAP center 50%>
+^  Napětí stroje (kV)  ^  Při relativní vlhkosti (%)  ^^
+|:::|  **75**  |  **80**  |
+|  35  |  24  |  16  |
+|  100  až  400  |  16  |  10  |
+| |  **hodiny**  ||
+~~Tab.#~~ Přípustné doby otevření točivého stroje.
+</WRAP>
+[<8>]

EKP

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku