Warning: Undefined array key "REMOTE_USER" in /volume1/web/ivkud/dekp/lib/plugins/tplmod/action.php on line 107 Call Stack: 0.0001 361688 1. {main}() /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:0 0.0217 531840 2. dokuwiki\Extension\Event::createAndTrigger($name = 'DOKUWIKI_STARTED', $data = [], $action = ???, $canPreventDefault = ???) /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:125 0.0217 532000 3. dokuwiki\Extension\Event->trigger($action = NULL, $enablePrevent = TRUE) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:200 0.0217 532000 4. dokuwiki\Extension\Event->advise_before($enablePreventDefault = FALSE) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:133 0.0217 532000 5. dokuwiki\Extension\EventHandler->process_event($event = class dokuwiki\Extension\Event { public $name = 'DOKUWIKI_STARTED'; public $data = []; public $result = NULL; public $canPreventDefault = FALSE; protected $runDefault = TRUE; protected $mayContinue = TRUE }, $advise = 'BEFORE') /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/Event.php:75 0.0218 532872 6. action_plugin_tplmod->dwstarted($event = class dokuwiki\Extension\Event { public $name = 'DOKUWIKI_STARTED'; public $data = []; public $result = NULL; public $canPreventDefault = FALSE; protected $runDefault = TRUE; protected $mayContinue = TRUE }, $param = NULL) /volume1/web/ivkud/dekp/inc/Extension/EventHandler.php:80 prostredi:prostredi [EKP]

EKP

o ekologii materiálů a procesů v elektotechnice

Uživatelské nástroje

    Warning: Undefined array key "REMOTE_USER" in /volume1/web/ivkud/dekp/lib/tpl/greensteel/tpl_header.php on line 44 Call Stack: 0.0001 361688 1. {main}() /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:0 0.0237 544016 2. act_dispatch() /volume1/web/ivkud/dekp/doku.php:131 0.0376 547688 3. include('/volume1/web/ivkud/dekp/lib/tpl/greensteel/main.php') /volume1/web/ivkud/dekp/inc/actions.php:30 0.0404 559272 4. include('/volume1/web/ivkud/dekp/lib/tpl/greensteel/tpl_header.php') /volume1/web/ivkud/dekp/lib/tpl/greensteel/main.php:34

Nástroje pro tento web

Historie:
prostredi:prostredi

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

prostredi:prostredi [2021/02/03 21:30] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1prostredi:prostredi [2023/05/10 19:07] (aktuální) – odstraněno 157.55.39.211
Řádek 1: Řádek 1:
-====== Provozní prostředí ====== 
  
-[[prostredi:literatura|[2] [3]]] 
- 
- 
-===== Definice provozního prostředí ==== 
- 
-<BOOKMARK:tjo> 
-Každý technický výrobek pracuje v prostředí s určitými klimatickými parametry. Z širšího pohledu můžeme hovořit o životním prostředí. Během provozu vytváří  výrobek specifické podmínky (např. [[slovnik:start#tjo|Jouleovo teplo]]). Souhrn klimatických podmínek a podmínek vzniklých za provozu nazýváme **provozní prostředí**. 
- 
-**Provozní prostředí = Životní prostředí + 
-podmínky provozu** (souhrn činitelů působících na výrobek po celou dobu jeho technického života). Důsledkem je [[slovnik:start#dgr|degradace]] (znehodnocování) výrobku. 
- 
- 
- 
-Pro správnou volbu provedení elektrotechnických a strojírenských výrobků, z hlediska jejich 
-ochrany proti negativnímu působení provozních podmínek, je nezbytným výchozím podkladem znalost všech 
-druhů a intenzity činitelů, které budou na výrobek působit. Tak např.  
-plynné exhaláty v ovzduší vyvolají korozi kovů a povlakových systémů.  
-Tuhé exhaláty mohou vyvolat zhoršený odvod tepla z povrchu výrobku a tím podnítit [[termoplast:tstarnuti#tsm|stárnutí vlivem zvýšené teploty]]. Voda v půdním prostředí se podílí na korozi bludnými proudy. 
- 
- 
-===== Třídění provozního prostředí ===== 
- 
-Činitelé provozního prostředí se rozhodujícím způsobem podílí na degradaci výrobku během jeho technického života. Významný vliv mají ale další faktory, jako např. materiálové složení výrobku, způsob instalace a provozu výrobku. Souhrnný přehled všech vlivů poskytuje následující obrázek třídění provozního prostředí. 
- 
-{{  :obr:1_07.jpg?nolink&500  |}} 
- 
-==== Třídění z hlediska působení ==== 
- 
- 
-== Vnitřní vlivy == 
- 
-O míře znehodnocování výrobku se rozhoduje už ve fázi jeho konstrukčního 
-návrh a technologického provedení. Svou důležitost má např.  hmotnost jednotlivých dílů. Tak 
-např. na povrchu kovových dílů o velké hmotnosti a tím i velké tepelné kapacitě je při malých 
-změnách teploty menší pravděpodobnost jeho ovlhčení než u tenkých plechů. Naopak povrch 
-plechu potřebuje k vysušení méně tepla než povrch odlitku. 
- 
-Tvar a konstrukční uspořádání výrobku rozhodují o tom, zda se některé kombinace materiálů 
-nebudou navzájem nepříznivě ovlivňovat, i o tom, zda se v některých jeho prostorách nebude 
-hromadit vlhkost. Provozní podmínky výrobku mohou ovlivnit způsob jeho ochrany proti 
-klimatickým vlivům a to přímo nebo nepřímo. 
- 
-== Vnější vlivy == 
- 
-Přímo se může uplatnit především teplota, na 
-niž se výrobek nebo jeho části zahřejí provozním zatížením, mechanické namáhání, jemuž 
-jsou jednotlivé části výrobku za provozu vystaveny, agresivní látky, vznikající jeho provozem 
-a konečně režim využívání výrobku, tj. zda jde o provoz nepřetržitý, pravidelně proměnný či 
-nepravidelný. Nepřímo se uplatňuje zejména časový režim provozu výrobku tím, že na něm 
-závisí možnost a četnost provádění jeho drobné i generální údržby. 
- 
-==== Třídění z hlediska složení ==== 
- 
-Podmínky provozního prostředí můžeme hodnotit i podle toho jací činitelé se během provozu výrobku vyskytují a jaké je jejich množství. Může se jednat o **jednoduché provozní prostředí**, kdy se projevuje např. jen jeden degradační činitel - vlhkost. Jde-li o kombinaci vícero degradačních činitelů, které se dokonce vzájemně podminují hovoříme o **složeném provozním prostředí ** (např. vlhké prostředí a znečištění ovzduší <chem>SO2</chem>) 
- 
-==== Třídění z hlediska činitelů ==== 
- 
-Účinek činitelů provozního prostředí na materiály a výrobky se projevuje: 
-  * trvalými změnami v povrchové a vnitřní struktuře materiálů, 
-  * přechodnými (vratnými) změnami fyzikálních stavů materiálů, 
-  * zvýšeným  statickým a dynamickým mechanickým namáháním výrobku. 
- 
-Trvalé změny na povrchu i ve vnitřní struktuře materiálů mají za následek vzhledové 
-i funkční znehodnocení. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny degradačních procesů 
-je [[koroze:kprostredi#kva|atmosférická koroze]] kovových materiálů a povlaků a atmosférické stárnutí a degradace 
-organických materiálů a povlaků. Přechodnými změnami fyzikálních stavů organických 
-materiálů (např. navlhání izolantů) jsou ovlivňovány především funkční vlastnosti výrobků. 
-Zvýšené mechanické namáhání při překročení předpokládaných mezních hodnot může vést 
-k destrukci výrobků nebo k fyzikálním změnám stavu povrchu materiálů. 
- 
-   Všechny činitelé provozního prostředí lze, až na výjimky, 
-       zařadit do jedné ze tří následujících skupin: 
- 
-=== Klimatičtí činitelé === 
- 
- 
-Tito činitelé provozního prostředí se dělí do dvou tříd. Do třídy **základních** klimatických činitelů, kam patří: 
-  * teplota vzduchu      
-  * vlhkost vzduchu      
-  * tlak vzduchu. 
-Mají rozhodující postavení při utváření vnitřního prostředí((Vnitřní prostředí, prostředí v budově, laboratoř, kanceláři se někdy označuje jako kryptoklima/technoklima)) a jsou i základními činiteli prostředí vnějšího.  
- 
-Do třídy **doplňkových** klimatických činitelů zařazujeme: 
-  * plynné znečištění ovzduší (např. <chem>SO2</chem>, <chem>NH3</chem>, <chem>H2</chem>S, NO<sub>x</sub> a další)  
-  * tuhé nečistoty ovzduší (např. prach, popílek, saze, písek)  
-  * sluneční záření  
-  * atmosférické srážky (např. déšť, sníh, námraza)  
-  * mikroorganizmy (např. plísně a bakterie) 
-  * makroorganizmy (např. termiti, myši, hadi atp.)  
-  * vítr, bouře, cyklony. 
- 
-S některými doplňkovými činiteli se můžeme setkat jen jako s činiteli vnějšího prostředí, např. s deštěm,  
-slunečním zářením. Jiné mohou být součástí jak vnějšího tak vnitřního prostředí.  
- 
-Vnější prostředí je např. zdrojem plísňových spór, ve vnitřním prostředí se vytváří plísňový porost ([[plisne:mdegradace#mde|mikrobiální degradace]]).  
-V některých případech mohou být doplňkoví činitelé jen produktem vnitřního prostředí. Např. při zvýšení  
-teploty pod krytem elektrického zařízení((Prostředí pod krytem se označuje jako mikroklima)) se mohou  
-uvolňovat z organických látek zbytky rozpouštědel nebo jiných těkavých látek. Pro technické účely existuje  
-speciální klasifikace klimatu [[Klasifikace klimatu|klimatu]]. 
- 
- 
- 
-=== Mechaničtí činitelé === 
- 
-Na rozdíl od klimatických činitelů je třídění mechanických činitelů velmi obtížné, neboť elektrická zařízení mohou byt vystavena mechanickém namáhán různým způsobem.  K mechanickému namáhání elektrického zařízení dochází ještě dříve, než je zařízení uvedeno do provozu. Obvykle jde o namáhání vzniklá v souvislosti s balením a dopravou. Jiné je např. namáhání při dopravě vlakem, jiné při dopravě lodí, letadlem atp. 
- 
-Zařízení může být namáháno mechanicky, aniž by bylo v provozu. Příčinou mohou být  cizí zdroje mechanického namáhání.  Zatím co při balení, expedici a dopravě se uplatňuje zejména: 
-  * chvění      
-  * zrychlení      
-  * pády, nárazy, překlápění, 
- 
-Při instalaci a provozu zařízení převládá většinou: 
-  * chvění      
-  * vibrace      
-  * akustický hluk. 
- 
-Mechanická namáhání vyvolaná vlastním provozem jsou prvotní namáhání. Výjimečně mohou vznikat mechanická namáhání např. při seismických pohybech země nebo vlivem větru na volném prostranství. Tato mechanická namáhání označujeme jako druhotná.  Např. dynamické síly při spouštění elektrického stroje namáhají značně komplikovaným způsobem vinutí. Prvotní mechanické namáhání může být často ovlivňované druhotným mechanickým namáháním. Např. chvění základů může interferovat s chvěním stroje za provozu a namáhání může dosáhnout kritických hodnot. 
- 
-Vlivem působení klimatických činitelů provozního prostředí dochází ke znehodnocování jednotlivých komponentů elektrického zařízení. Odolnost takovéhoto zařízení je pak při působení mechanického namáhání značně snížená. 
- 
-=== Električtí činitelé === 
- 
-Elektrické zařízení je během svého provozu namáháno jmenovitým elektrickým namáháním, do čehož zahrnujeme: 
-  * elektrické napětí      
-  * elektrický proud      
-  * elektrické a magnetické pole. 
- 
-Elektrické napětí může být samo o sobě příčinou znehodnocení zařízení (vlivem [[termoplast:estarnuti|elektrického stárnutí]]).  Tento druh namáhání je možné přirovnat k prvotnímu mechanickému namáhání.  Výsledkem elektrického namáhání jsou některé důsledky, které se svými znaky blíží namáhání teplotou, popřípadě namáhání některými plynnými škodlivinami. 
- 
-Elektrický proud nebo elektrické pole vyvolává znehodnocení obvykle druhotného charakteru, který se neliší od důsledků namáhání vysokou teplotou. Zesiluje však účinek některých klimatických činitelů, např. tím že ovlivňuje sedimentaci pevných částic. Magnetické pole, hlavně jeho změny, jsou zdrojem mechanického namáhání.     Velmi často bývá elektrické namáhání nižší než jmenovité. Nižší namáhání ale nemusí mít vždy příznivý účinek v tom smyslu, že je degradační proces zpomalen. Snížená zátěž, popřípadě chod naprázdno, může např. u motorů v prostředí se zvýšenou vlhkostí přivodit jejich rychlejší namáhání. 
-     
-Nižší nebo vyšší elektrické namáhání než jmenovité je mimořádné elektrické namáhání. Jedná se o: 
-  * předpětí, podpětí      
-  * zkrat, elektrický výboj      
-  * zavlečené napětí, bludné proudy. 
-  
- 
-[<8>] 
prostredi/prostredi.1612384209.txt.gz · Poslední úprava: (upraveno mimo DokuWiki)

Nástroje pro stránku

Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International
CC Attribution-Share Alike 4.0 International Donate Driven by DokuWiki Template From SyntaxSeed