Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- jakost:por [2023/12/15 23:18] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
+++ jakost:por [2023/12/16 20:29] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Pórovitost povlaku ======
+[[jakost:literatura|[1]]]
+Pórovitost povlaku společně s tloušťkou je základním ukazatelem povlaku, neboť prokazuje stupeň
+účinnosti proti vlivům vnějšího agresivního prostředí. Významnost pórovitosti závisí na účelu
+povlaku a mechanismu jeho ochranného působení.
+Pórovitost je určována jako množství nepokrytých, převážně mikroskopických oblastí na
+podkladovém materiálu. Z hlediska velikosti je možno póry dělit na:\\
+• makroskopické (větší než 100 µm),\\
+• mikroskopické (od 1 do 100 µm),\\
+• submikroskopické (od 0,001 do 0,1 µm).
+Při hodnocení korozní významnosti musí být uvažována nejen velikost, ale i umístění póru
+v povlakovém systému. Z tohoto hlediska mohou být póry tříděny na:\\
+• průchozí (korozně nejvýznamnější),\\
+• neprůchozí (potenciální možnost vzniku průchozích v průběhu provozního namáhání),\\
+• strukturní (typická pro kovové povlaky) - submikroskopické póry závisí na podmínkách technologie vylučování,\\
+• související s kvalitou přípravy podkladu - mikro a makroskopické póry jsou vyvolány nehomogenitami v podkladu, přítomností vlastních nebo ulpělých nečistot,\\
+• související s kvalitou vytváření povlaku - jsou vyvolány rušivými vlivy typickými pro určitou technologii nanášení (např. prašnost, vývoj vodíku, vnitřní pnutí atp.),\\
+• následné, vznikající v průběhu funkčního nebo korozního namáhání.
+===== Metody chemické =====
+Podstatou těchto metod je chemická reakce zkušebního prostředí (kapalného) s materiálem základu,
+indikovány. Chemické metody umožňují kvalitativní i kvantitativní stanovení průměrné pórovitosti z vymezené plochy (index pórovitosti). Metody jsou vhodné pro běžnou kontrolu v provozu, pro přímé určení četnosti a rozložení pórů na
+zkoušeném povrchu.
+Zkoušený povrch se před měřením pórovitosti odmastí a osuší. Odstřižky filtračního papíru se vloží
+na 1 minutu do zkušebního roztoku.
+<WRAP center 50%>
+|Zkušební roztok\\ pro zkoušku porovitosti\\  fosfátových povlaku|1 g <chem>K3Fe(CN)6</chem>\\ 5 g <chem>Na2SO4</chem> kryst.\\ 1000 ml destilované vody |
+</WRAP>
+Vlhký papír se přitiskne na 10 minut zkoušené místo a poté se opatrně sejme. Hodnotí se množství, ev. velikost a rozložení sytě zelenomodrých bodů. Vyhodnocení pórovitosti se provede pomoci měrné mřížky:
+<m 15>  P =n/N  </m>
+P - index pórovitosti\\
+N - počet čtverců měrné mřížky\\
+n - počet čtverců obsahujících póry\\
+==== Zkouška solnými kapičkami ====
+ČSN EN ISO 4536 - zkouška SD
+{{  :obr:13_20.jpg?nolink&250|}}Zkouška solnými kapičkami ke zjištění jakosti kovových a anorganických povlaků, vytvořených na kovových podkladech. Vzorky se opláchnou čistou vodou o teplotě 40 <sup>o</sup>C a poté  postříkají solným roztokem:
+<WRAP center 50%>
+^  Složka  ^  Koncentrace (g.l<sup>-1</sup>)  ^
+|Clorid sodný NaCl|  26,50  |
+|Clorid hořečnatý <chem>MgCl2</chem>|  2,40  |
+|Síran hořečnatý <chem>MgSO4</chem>|  3,30  |
+|Clorid vápenatý <chem>CaCl2</chem>|  1,10  |
+|Clorid draselný KCl|  0,73  |
+|Hydrogenuhličitan sodný <chem>NaHCO3</chem>|  0,20  |
+|Bromid sodný NaBr|  0,28  |
+</WRAP>
+Doba trvání zkoušky je 2 až 720 h. Po zkoušce se vyhodnocuje vzhled vzorků -  rozmístění korozních důlků, trhlin a puchýřů a doba do zjištění prvních vad.
+===== Metody elektrochemické =====
+Podkladový materiál je za kontrolovaných elektrochemických podmínek anodicky rozpouštěn, ionty procházejí póry povlaku k pomocné protielektrodě.  Zjišťuje se obsah
+rozpuštěného podkladu ve zkušebním roztoku, nebo se měří celkový korozní, rozpouštěcí anodový proud, který je měřítkem celkové plochy pórů. Metoda vyžaduje stabilizaci potenciálu při anodické polarizaci vzorku (úroveň potenciálu
+zaručuje, že materiál povlaku je v pasivním stavu a materiál povlaku ve stavu aktivním).
+<WRAP center 50%>
+[{{  :obr:13_21.jpg?nolink&150  |1 - zkušební elektrolyt\\ 2 - protoelektroda\\ 3 - pomocná elektroda\\ 4 - povlak\\ 5 - podklad\\ 6 -porézní těsnění  }}]
+</WRAP>
+==== Pórovitost Au a Pd povlaku ====
+ČSN EN ISO 15720 Zkouška pórovitosti  na kovových podkladech gelovou [[slovnik:start#elgr|elektrografii]]
+Vzorek se 5 min. ultrazvukově čistí ve 2 % mírně alkalickém vodním rozroku (pH 7,5 - 10) o teplotě 65 <sup>o</sup>C. Poté se vloží do 10 % roztoku želatiny v demineralizované vodě s indikátorem:
+<WRAP center 50%>
+^Podklad^  Zkušební roztok  ^  Indikátor pórů  ^  Zbarvení pórů  ^
+|Měd|4 % uhličitan sodný\\ 1 % dusičnan sodný|7,5 % ferokyanid draselný ve vodě|hnědé|
+|Nikl|5 % hydroxid amonný|nasycený roztok kyseliny rubeanové v ethanolu|růžové|
+|Stříbro|0,2 % kyselina dusičná|1 % kyselina octová\\ 5% dvojchromanu sodného|červené|
+</WRAP>
+===== Metoda fyzikální =====
+Zjišťování pórovitosti je založeno na uplatnění fyzikálních principů (mechanických,
+optických, elektrických) při určování přímé propustnosti povlaku. Mohou to být následující postupy:
+• snímací metoda - míra pórovitosti se stanoví po sejmutí povlaku z nosného základu\\
+• optická varianta - zjišťuje  se množství světla prošlého povlakem\\
+• izotopová varianta - měří se množství  prošlého záření, zdrojem záření může být i izotop nanesený na podklad\\
+• vysokonapěťová varianta - zjišťuje se náběhový ionizační proud mezi elektrodou snímače a podkladovým materiálem při namáhání povlaku vhodnou intenzitou elektrického pole\\
+• impedanční varianta - měřítkem impedance povlaku po přiložení snímače s vodivým elektrolytem
+Impedanční metoda umožňuje nedestruktivní stanovení průměrné pórovitosti
+z vymezené plochy. Metoda je vhodná pro kontrolu konverzních povlaků a stupně
+utěsnění anodicky oxidovaných povlaků na hliníku a jeho slitinách.
+<WRAP center 50%>
+[{{:obr:13_22.jpg?nolink&170|1- elektrolyt (elektroda)\\ 2 - těsnění\\ 3 -měřič impedance}}]
+</WRAP>
+\\
+\\
+Na kontrolovaný povrch zbavený nečistot a mastnoty se přiloží snímač  naplněný zkušebním roztokem (3,5 % KCl nebo NaCl). Po době nezbytné k difúznímu proniknutí roztoku se měří impedance.
+[<8>]

EKP

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku