Praxe v opravářském oboru ukazuje, že opravit lze jen 56 procent elektrospotřebičů. Zbytek se po poruše opravit nedá. Na vině jsou podle názoru spotřebitelů tak zvaná kazítka. Kazítka údajně instaluje výrobce do výrobku aby zkrátil dobu technického života. Je to pravda a jak se to dělá?

Co může být kazítko:

U spotřební elektrotechniky to je třeba požadavek spotřebitele na nízkou pořizovací cenu¹⁾. To vede výrobce k tomu, aby použil méně kvalitní materiál (např. plasty).

V některých případech původcem kazítka je výrobce, např. zvolí nevhodně uspořádaní součástek na DPS:

obr.1

obr.2

Za kazítko lze pokládat špatně zvolenou materiálovou kombinaci:

obr.3 Čidlo v chladničce v uspořádání Cu+Al

Na tato kazítka výrobce výrobce přijde při zahořování a bude se je snažit odstranit.

Existují ale skutečně kazítka které implementuje do výrobku výrobce vědomě. Jako příklad lze uvést „softwarové kazítko“²⁾ v inkoustových tiskárnách. Pověstné jsou v tomto případě tiskárny společnost Canon. Jejich tiskárny odchází přibližně po 2,5 roku na chybu B200, V tiskárně se obvykle nachází zásobník odpadního inkoustu, což je obvykle pěnová hmota sloužící k zachytávání inkoustu, který se nespotřebuje při tisku. Jde i o inkoust, kterým se proplachuje tisková hlava, aby nezaschnula, nebo se po zaschnutí pročistila. Po vytištění určitého počtu stran je tak tento „zásobník“ plně nasáklý inkoustem a další tisk software znemožní. Zásobník je umístěn v tiskárně tak, že se bez kompletního rozebrání tiskárny nedá vyjmout a vyměnit pěnovou hmotu.

Vědomím kazítkem v mobilních telefonech je nemožnost výměny baterie. Proti kazítkám EU usilovně bojuje.

Pro výrobce mají ale kazítka určité meze:

• vědomá montáž kazítek může vést ke snižováni prestiže výrobce,
• kdyby chtěl skutečně vědomě nastavit dobu technického života něco málo za t₁ musel by provádět velmi nákladné zkoušky a to se mu nevyplatí.

zpět