Uživatelské nástroje
Hoření plastů
V elektrotechnice zaujímají plasty velmi významné místo. Vzhledem k tomu že při provozu elektrotechnického
zařízení se nedá vyloučit ]vznik zkratu, nebo oblouku, musí se řešit hořlavost plastů. Plasty se převážně skládají z uhlíku a vodíku. Mají proto vysoký podíl termické energie a to je právě problém např. při případném zkratu. Všechny plasty nejsou ve stejné míře hořlavé. Jednoduše strukturované plasty jako PE a PP jsou chemicky stavěny jako produkty minerálních olejů a jsou proto velmi hořlavé. Složitější plasty s vyšší chemickou vazbou jsou naproti tomu méně hořlavé. Vyšší odolnost mají polymery s nehořlavými prvky ve struktuře (P, N, Si) nebo halogeny (F, Cl, Br). Hořlavost se snižuje u polymerů majících ve struktuře méně vodíku a kyslíku v poměru k uhlíku, nebo které mají schopnost při vyšších teplotách odštěpovat vodu. Ke snižování hořlavosti plastů se se používají retardéry hoření.
Hoření polymeru začíná jeho tepelným rozkladem v žáru plamene, kdy vznikají monomery a rozkladné produkty, které mohou vzplanout. Mezi polymery, které depolymerují na hořlavý monomer a nebo se rozkládají na hořlavé zplodiny, patří zejména polyethylen (PE), polypropylen (PP), polyoxymethylen (POM), polymethylmethakrylát (PMMA), polystyren (PS), přírodní kaučuk (NR), butadien-styrénový kaučuk (SBR), ethylen-propylenový kaučuk (EPM) apod.
Charakteristická hodnota pro hořlavost je limitní kyslíkové číslo (Oxigen Index OI). OI se zjišťuje „zapalováním“ vzorku směsi dusíku s proměnnou koncentrací kyslíku při které ještě dochází k zapálení vzorku1) (rov 1):
<html> <center> </html>
<html> </center> </html>
Silně hořlavé plasty máji OI < 212), u samozhášivých plastů je OI < 28.
<html> <center> </html>
| Polymer | Zkratka | OI (obj. %) |
|---|---|---|
| Polyoxymethylen | POM | 15 |
| Polymethylmethakrylát | PMMA | 16 |
| Polyethylen | PE | 17 |
| Polypropylen | PP | 17 |
| Standardní polystyren | PS-GP | 18 |
| Polyethylentereftalát | PET | 23 |
| Polyamid 6 | PA-6 | 23 |
| Polyamid 66 | PA-66 | 27 |
| Polykarbonát | PC | 28 |
| Polysulfon | PSU | 32 |
| Polyetheretherketon | PEEK | 35 |
| Polyetherimid | PEI | 47 |
| Neměkčený polyvinylchlorid | PVC-U | 47 |
| Chlorovanýpolyvinylchlorid | PVC-C | 65 |
| Fenoplasty | 35 | |
| Butadien-styrenový kaučuk | SBR | 22 |
| Ethylen-propylenový kaučuk | EPM | 24 |
| Chloroprenový kaučuk | CR | 37 |
Tab 1 Hodnoty kyslíkového čísla polymerů
<html> </center> </html>
Ukázka vzorků po zkoušce hořlavosti horní vzorek měl OI < 21, spodní vzorek OI > 28
<html> <center> </html>
<html> </center> </html>
Nástroje pro stránku
